KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Na pětiletkách, desetiletkách, dvacetiletkách a podobně je nejzajímavější, jak jejich autoři dokáží flexibilně přizpůsobovat argumenty. Green Deal je dobrým příkladem. Asi těžko si někdo z nás ještě nedávno dokázal představit, že snaha o uhlíkově neutrální EU bude začínat restartováním odstavených uhelných elektráren a pálením mazutu tam, kde se na toto palivo dávno zapomnělo. Výsledkem samozřejmě budou rekordní emise CO2. A jaký je argument obhájců, autorů a zastánců Green Dealu? Je to jenom dočasné opatření vyvolané ukrajinskou válkou.
Je to zhruba stejné jako s plynem. Ten byl poměrně nedávno tím klimaticky příznivějším palivem, které nás k uhlíkové neutralitě dovede. Už není, teď je to pro změnu vodík a EU bude mít v roce 2030 takové vodíkové hospodářství, že budete zírat. No, nebudete, ale můžeme aspoň pár let žít v představě, že se tak stane. Kdybych si mohl vsadit, přiklonil bych se na stranu těch, kteří tvrdí, že za pár let (možná dříve) se situace ve světě uklidní, plyn zlevní, Němci zapomenou a pojede se opět „na plynu“ s odůvodněním, že už zase nic nehrozí.
Vůbec nepochybuji o tom, že celý svět, a nikoliv jen Evropa půjdou jednoznačně cestou obnovitelných zdrojů. Dává to zkrátka ekonomický smysl. Bylo by nicméně dobré se vyvarovat některých chyb, které jsou nyní jasně viditelné. A měli bychom začít tím, že si je pojmenujeme.
Jak tedy Green Deal v Evropě v současnosti vypadá a co všechno pro něj členské státy udělaly?
Belgie prodloužila o deset let provoz dvou nejmladších jaderných elektráren, které měly původně skončit už po roce 2025. Rakousko křísí elektrárnu Mellach, poslední uhelný zdroj v zemi, který už před dvěma lety zakonzervovalo. Francie ohlásila výstavbu nejméně šesti nových jaderných reaktorů, prodloužení životnosti těch stávajících a také opětovné spuštění uhelné elektrárny v Saint-Avold. Nizozemsko zrušilo omezení těžby uhlí. Chronicky deficitní Itálie řešila už před ruskou agresí návrat k jádru. Po propuknutí konfliktu už řeší i návrat k uhlí. Německo navzdory všem racionálním argumentům odmítlo renesanci jádra, o to významněji však bude muset navýšit výrobní kapacitu v uhlí.
