KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Kudy vede cesta z krize? Faktické i té psychické, které je rovněž těžká? Dusí nás těžké mraky obav z budoucnosti, pro něž máme vážné důvody a neslyšíme skoro nic, co by nás mohlo povzbudit a rozehnat je. Neporadíme si sami, pomoci musí stát. Ale jak? Kde má pomáhat všem, kde někomu a kde vůbec? Návod existuje a najdeme ho v konzervatismu a jeho konceptu zodpovědné solidarity.
Podívejme se na tři aktuálně nejdůležitější otázky, na něž musíme najít správné odpovědi: cenu energií, postavení rodin a osoby závislé na státním rozpočtu. Když se nám to podaří, jsme z nejhoršího venku. Navíc možná objevíme způsob organizace společnosti, který nám bude prospěšný i do budoucnosti, protože nás bude činit silnějšími, preventivně bránit těžkým krizím a pomáhat nám co nejrychleji překonat ty, které přesto přijdou.
Začněme energiemi. Pohled na grafy cen elektřiny působí závrať. Pořád si říkáte, že už se exponenciála musí zlomit dolů, ale ona stoupá stále rychleji. Za poslední týden zdražila elektřina na evropské burze z necelých čtrnácti tisíc na více než dvacet čtyři tisíc za megawatthodinu. Před dvanácti měsíci stála něco málo přes dva tisíce. Ale to už byla drahá, v důsledku zdražujících povolenek. Dlouhodobě se pohybovala kolem dvanácti stovek. Výjimkou byl „krizový“ rok 2008, kdy vystoupala na „šílené“ dva tisíce korun.
Dnes tedy elektřina stojí dvanáctkrát více než za světové finanční krize, kdy se mnozí hrozili, že lidé nebudou mít na složenky… Za této situace nelze uplatnit liberálně kapitalistický přístup, který při potížích nabízí tři doporučení: 1. pomoc musí být adresná a mířit jen na nejslabší a nejpotřebnější, 2. musíme si dávat pozor na „morální hazard“ a nedávat lidem falešnou informaci, že stát za ně vyřeší všechny jejich problémy, 3. pokud má někdo hluboko do kapsy, musí více pracovat.
Někteří hurá pravičáci nám právě toto dnes radí. Situace je však mimo veškerá měřítka a tržní liberalismus je k ničemu. Všechny tři jeho principy, jak řešit krizi, jsou efektivně negovány. Za prvé, drahé energie dopadají úplně na všechny, nejen na chudé. A kromě toho mohou zlikvidovat český průmysl. Za druhé, nikdo z nás si tyto těžkosti nezavinil, ani si je nemůže svým chováním způsobit příště, takže o nějakém hazardování či rozmazlování lidí nemůže být ani řeči. Za třetí, nikdo si nepomůže sám, ta jáma je příliš hluboká.
