KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Přepište dějiny Unie! Evropské hodnoty v krizi brání hlavně východní státy EU, zatímco ty západní oproti nim působí tak trochu jako pátá kolona Putina. Kdo o tom snad ještě pochyboval, toho musela přesvědčit cesta tří premiérů do Kyjeva a reakce, které vyvolala v Bruselu. Bývalé satelity Sovětského svazu dobře chápou, o co jde, zato staré členské státy pořád neprocitly ze sna.
Všechno, co dělají od začátku války politici západoevropských zemí, vzbuzuje větší a větší podezření, že jejich jedinou strategii, ať už vědomou či instinktivní, byla sázka na to, že ruští agresoři Ukrajinu do pár dnů rozdrtí a „bude po problému“. Jak jinak vysvětlit, že několik prvních dnů vlivní lidé v Berlíně, Římě či Bruselu vůbec neřešili účinné sankce, natož dodávky zbraní. Okamžitě reagovali Poláci a my, dokonce ještě v době, kdy se k invazi teprve schylovalo. Ten rozdíl je do očí bijící a rozhodně jen tak nevyšumí.
Ti, kdo vždy měli plná ústa solidarity a peskovali východní státy, že jí mají málo, v čase nejhorší katastrofy, jež Evropu potkala od konce druhé světové války, totálně vyhořeli. Vypadá to, že hrdinný odpor Ukrajinců udělal těmto aktérům čáru přes rozpočet. Pomalu a neochotně se odhodlávali alespoň k trochu účinným sankcím, nicméně snaží se o to, aby je samé nebolely, což se týká zejména dodávek plynu. Semkli se a „mávají vlaječkami“, ale nevidí, že jsou sami také ve válce.
Francouzský prezident Macron vyvodil z ruské agrese především to poučení, že by mu mohla dopomoci ke znovuzvolení. Ještě před válkou na vlastní pěst navštívil obě země, neustále si volá s Putinem, koupil si teplákovou soupravu ve stylu prezidenta Zelenského a pózuje v ní ve své kanceláři. „Zaskočila“ ho cesta polského, českého a slovinského premiéra do bombardovaného Kyjeva. Ano, úplně stejně byl překvapen jeho předchůdce Sarkozy, když nic neudělal pro řešení plynové krize a pak ji rychle ukončil tehdejší premiér Topolánek.
Postoj většiny západních politiků k Putinově invazi by se dal shrnout lapidární větou „ať je to co nejdříve za námi a moc nás to nestojí“. Premiéři Morawiecki, Fiala a Janša v Kyjevě prezidentu Zelenskému potvrdili, že stojíme při Ukrajině, nenecháme ji padnout, víme, že agrese míří i proti nám a Ukrajinci bojují a umírají i za naši svobodu, a protože se přihlásili k západním hodnotám. Mezitím se někteří diplomaté a zástupci států Unie v bezpečí bruselských kanceláří čílili, že by cesta tří premiérů mohla vyvolat 3. světovou válku.
