Půr: Hon za další jadernou elektrárnou nedává smysl. Bolelo by nás to desítky let | info.cz

Články odjinud

Půr: Hon za další jadernou elektrárnou nedává smysl. Bolelo by nás to desítky let

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Premiér Andrej Babiš v posledních měsících stále více tlačí na stavbu dalších bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Budoval by je dokonce už i za cenu, že by Česko porušilo unijní právo, jak řekl poslancům. Lze si to vykádat i jako náznak, že by Brusel naše kroky mohl považovat za nedovolenou podporu, protože by výstavbu masivně platil stát z vašich daní.

Na INFO.CZ už jsme to nedávno řešili v podcastu s analytikem Michalem Šnobrem, ale zopakujme si: Politici o stavbě nových jaderných bloků v podstatě vytrvale lžou. Pokud vám připadá absurdní stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe, věřte, že s jádrem se to nemá o nic lépe. S tím rozdílem, že to celé bude ještě dražší.

Vláda tvrdí, že boj proti klimatické změně vyjde v tuzemské energetice v příštích letech na zhruba 13 miliard eur, tedy asi 330 miliard korun. A to včetně výstavby dalších jaderných bloků; jeden by údajně měl stát 130 miliard korun. Tenhle výpočet má jeden zásadní nedostatek: téměř jistě nebude odpovídat realitě.

Pro srovnání můžeme použít projekt nové britské elektrárny Hinkley Point, která má mít výkon 3200 megawatt. To je víc, než by měly mít nové jaderné bloky v Česku, za pozornost ovšem stojí nárůst ceny a harmonogram celé stavby. Před lety se finanční dopady na domácnosti dohadovaly na šest miliard liber. Dnes se mluví až o 50 miliardách liber, což je téměř 1,5 bilionu korun, a o dostavbě někdy kolem roku 2035. Samotná cena je ten menší problém, bolestivějším faktem je právě to, že náklady ponesou daňoví poplatníci ve svých účtech za elektřinu.

Britové budou za Hinkley Point platit následujících zhruba 35 let a v Česku by tomu nebylo jinak. Takže pokud politici chtějí hrát s námi voliči férovou hru, měli by přijít a říct, že jadernou elektrárnu postaví, ovšem že naše účty za elektřinu budou na pár desetiletí klidně několikanásobně vyšší. Reakci si dokážeme představit. To je první a základní problém; můžeme jej označit třeba jako lež o účtech za elektřinu.

INFOGRAFIKA: Jaderná energie v Evropě

Druhá lež se týká samotné stavby v zemi, kde neumíme jednu dálnici opravit 10 let. Temelín je poslední postavenou a solidní jadernou elektrárnou nejen v Česku, ale v celé Evropě. A to mluvíme o roku 2003. Samozřejmě můžeme „poděkovat“ ekoaktivistům, že se jim podařilo prakticky zastavit jakýkoliv vývoj v jaderné energetice, ale bylo by to příliš laciné. Skutečným problémem jsou certifikace a bezpečnostní opatření.

Panika, která zasáhla Evropu po jaderné nehodě v japonské Fukušimě, byla tak velká, že nároky na bezpečnost zásadně vzrostly. Jsou na hraně technologických možností a zejména možností rozpočtových. Termíny dokončení jsou v důsledku toho v nedohlednu. Pokud by Evropa chtěla stavbu jaderných elektráren urychlit, musela by otupit bezpečnostní požadavky. A to by se opět nepotkalo s pochopením.

Lež číslo tři se týká opakovaného označování jádra za jediné východisko. Máme technologii mnohem levnější, rychle dostupnou a s mnohem nižšími emisemi. Řeč je o plynu. Jedna velká plynová elektrárna stojí zhruba 20 až 30 miliard korun, postavíte ji za pět let a můžete ji budovat na místě dosluhujících uhelných elektráren. Vzhledem k tomu, že podle velmi dobře informovaného webu Eurointelligence Němci lobují u Evropské investiční banky, aby nadále podporovala fosilní paliva právě s ohledem na plyn, je dost možné, že je to cesta. Máme před sebou efektivní technologii, kterou EU ještě dost možná bude podporovat.

Proč o ní ale neslyšíme mluvit politiky? Těžko říct, ovšem je klidně možné, že se určitým zájmovým skupinám hluboko do hlavy dostala myšlenka o projektu, který je bude živit dlouhé desítky let. Jako daňoví poplatníci bychom jim to neměli umožnit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud