Půr: Kam se za poslední roky posunul ekoaktivismus? Přivazování nahradil právník | info.cz

Články odjinud

Půr: Kam se za poslední roky posunul ekoaktivismus? Přivazování nahradil právník

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | V posledních letech se mohlo zdát, že ekologický aktivismus je na úbytě. Výrazné projevy nesouhlasu přivazováním se k čemukoliv z veřejného prostoru takřka vymizely. Možná si ještě vzpomenete na falšování medvědích stop v biokoridoru u Jablunkova v Beskydech (2010) či blokování výstavby dálnice D49 kvůli výskytu křečka polního, kvůli kterému dal stát za studii 45 nor dva miliony korun (2014). Od té doby se ovšem ekologický aktivismus výrazně zprofesionalizoval, jak ukazuje dění v posledních měsících. Přivazování nahradili právníci, kteří si nezadají s žádnou lobby.

Když jsme naposledy na INFO.CZ psali o debatě kolem Elektrárny Chvaletice a možné výjimce pro její další provoz, mailové schránky a telefony nám zahltil příval reakcí ekologických aktivistů. Nejsme ovšem sami. Ve hře je vše, co původně patřilo klasické průmyslové, zemědělské či tabákové lobby. Týmy právníků, tisíce nevyžádaných emailů, výroba vzorových stanovisek pro obce či instantní usnesení pro radní jednotlivých obcí. Právě Chvaletice jsou v současnosti největším střetem mezi ekoaktivisty a zástupci průmyslu.

Srovnatelně velkou bitvu vedou ekoaktivisté i v případě zabránění plánovanému rozšíření těžby uhlí na dole Bílina. Při projednávání hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) obdrželo ministerstvo životního prostředí v tomto případě přes 4000 vyjádření. Podstatná část jich byla identická a pocházela z webu www.spoluprotiuhli.cz, který vytvořila organizace Greenpeace. Pokud znáte trošku český právní řád, je vám jasné, že úředníci na každé toto vyjádření musí odpovědět.

Do debaty o rozšíření těžby v Bílině se zapojila i právnická organizace Frank Bold Society, což je bývalá organizace Ekologický právní servis s honosnějším názvem. Ta zahltila město Most sérií povinných požadavků na informace, které s těžbou souvisí. Příslušní úředníci se jistě nebudou několik následujících měsíců až let rozhodně nudit.

V případě Chvaletic jde o kauzu, která by se brzy mohla opakovat i na jiných místech. Elektrárna žádá o poskytnutí výjimky, která by jí umožnila mírně překračovat emisní limity po roce 2020. Její poskytnutí umožňuje při splnění určitých podmínek Evropská unie a provozovatel elektrárny společnost Sev.en se nyní pře s ekoaktivisty, zda podmínky splnil.

Letos v lednu dostali na stůl pardubičtí radní návrh usnesení, jak se mají k celé věci postavit. Návrh rovnou ukládal příslušné úřednici, jak má rozhodnout, ale autorem textu nebyl nikdo z úřadu. Návrh vypracoval šéf energetické kampaně Greenpeace. Frank Bold Society pak bombardovala obce na Pardubicku, Přeloučsku a Kolínsku s nabídkou vlastních služeb. Některé obce pak použily stanovisko vypracované právnickou organizací jako vlastní námitku.

Frank Bold Society už před časem INFO.CZ informovala, že své argumenty nabízí bezplatně starostům a sama se účastní řízení o výjimce. Sami starostové připojili své vyjádření, že na této praxi nevidí nic zvláštního, protože si vlastní právníky nemohou dovolit. Zde je jasně vidět, jak se ekoaktivisté profesionalizovali a od vytváření falešných medvědích stop ušli značnou cestu.

Existují ovšem i starostové a politici, kterým podobná praxe vadí. Senátor a zastupitel Pardubického kraje Petr Šilar si postěžoval, že obdržel email s odkazem na tiskovou zprávu Greenpeace, že elektrárna má údajně v plánu pětinásobně navýšit emise rtuti a popřál mu „dobrou ruku při rozhodování.“ Starostka Chvaletic, která má k elektrárně vstřícný postoj, si pro změnu postěžovala na email s výhrůžkou, že svým rozhodnutím poškozuje celou Českou republiku, Evropu a v konečném důsledku i svět a město Chvaletice. „Nechtěla byste se nad tím ještě zamyslet?“ ptá se anonymní tazatel.

Do stejného tábora patří i starosta Trnávky Radek Valenta, kterému se nelíbí praktiky některých médií. „Kontaktoval mě redaktor Deníku Referendum a pokoušel se mi podstrčit tvrzení, že nám elektrárna předepsala dopis a my jsme ho podepsali. Tak jsem mu odpověděl, že s elektrárnou samozřejmě spolupracujeme stejně jako s okolními obcemi, a proto tyto odpovědi byly podobné, čerpali jsme ze stejných materiálů. Pan redaktor to ale nakonec zformuloval jinak.“ 

Spory mezi ekoaktivisty a provozovatelem elektrárny dospěly až do paradoxní situace. Všechny obce, které jsou účastníky řízení ze zákona, s výjimkou souhlasily. Ty, které účastníky ze zákona nejsou a nachází se o něco dál, byly proti. Pro značné zkomplikování celého procesu to ovšem stačí, což je často sekundární cíl ekologických aktivistů.

Je zřejmé, že do debaty o klimatické změně přichází ekoaktivisté výrazně lépe připraveni, než tomu bylo před lety. Soubor romantiků a nadšenců, kteří ve volném čase vysazovali stromy, nahradili pragmatici, byznysmeni a právníci, kteří dokážou státní instituce zastrašit mnohem efektivněji, než to dokázali jejich předchůdci. Je škoda, že dění kolem lomu Bílina a elektrárny Chvaletice se dostává malé mediální pozornosti. Vyplatí se ho bedlivě sledovat. Oba případy jsou předzvěstem situací, které se budou v následujících letech opakovat i na jiných místech země.

Působení aktivistů nebylo vždy přínosem, na což si nepochybně vzpomenete vždy, když projíždíte někde, kde měla dávno stát lepší silnice. Tady se hraje o další obrovské téma, kterým je budoucnost energetiky a energetická bezpečnost. V podobných situacích by měl stát jasně říct, co chce. Plyn z Ruska, uhlí ze severních Čech nebo dotovanou obnovitelnou energii? Ekoaktivisté ví, že tentokrát mohou tuto debatu dokonale ovládnout. Připraveni zjevně jsou.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud