Půr: Trampoty pražského muzea totality. Co stojí za rezignací Mikuláše Kroupy? | info.cz

Články odjinud

Půr: Trampoty pražského muzea totality. Co stojí za rezignací Mikuláše Kroupy?

Půr: Trampoty pražského muzea totality. Co stojí za rezignací Mikuláše Kroupy?
 

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa dnes oznámil, že rezignuje na člena správní rady vznikajícího pražského Muzea paměti 20. století. Odůvodnil to tím, že orgán zřízený magistrátem odmítl využít vzpomínek pamětníků, které Post Bellum řadu let shromažďuje. Podle informací, které se INFO.CZ podařilo získat, je toto vysvětlení do značné míry mediální zkratkou. Ve skutečnosti se spory ve správní radě točí především kolem zajímavé nemovitosti v historickém centru Prahy a následně se promítají i do komunální politiky.

Pražský magistrát vybral jako ideální místo pro Muzeum paměti 20. století, což je v podstatě jen politicky korektní název pro původně zamýšlené muzeum totality, takzvaný Dům pážat v historické části Nový Svět. Problém spočívá v zájmu organizace Post Bellum, která si dům také vyhlédla. Kroupa tak stojí ve zvláštní roli. Na jedné straně má prosazovat, aby Dům pážat získalo Muzeum paměti 20. století, což se údajně neděje, a na druhé straně lobuje za Post Bellum.

Samotná stavba, která je v majetku města, je zajímavá hned z několika důvodů. Má velkou hodnotu a je také velmi zachovalá. Kroupovo Post Bellum městu nabídlo, že by budovu užívalo a na nezbytné opravy ze svého dalo zhruba deset milionů korun. Místo nájmu nabízí, že poskytne k dispozici kompletní úctyhodnou sbírku vzpomínek, kterou si cení na zhruba 170.000 korun měsíčně.

Prakticky ze stejných důvodů je budova velmi vhodná i pro chystané Muzeum paměti 20. století a skýtá tak naději, že bychom se jej mohli někdy dočkat. A to je velký posun, protože i mezi historiky rozhodně nepanuje přesvědčení, že by podobný projekt mohl vzniknout dříve než v následujících deseti letech. Role města je v tomto případě v podstatě jasná. Pokud magistrát vybral Dům pážat jako nejvhodnější, městská organizace by měla dostat přednost.

Celý střet má ovšem politický rozměr. Kroupovo Post Bellum má poměrně výraznou podporu od představitelů a sympatizantů hnutí Praha Sobě. Byli to právě jeho členové, kteří Post Bellum Dům pážat de facto slíbili. V tomto případě se bavíme zejména o vlivné zastupitelce Haně Třeštíkové a radní na Praze 7 Lence Burgerové. Na druhé straně stojí pražská radní za Spojené síly pro Prahu Hana Marvanová, která byla u zrodu Muzea paměti 20. století a v minulosti už se zástupci Prahy sobě v této otázce svedla několik bitev, o nichž jsme informovali i na INFO.CZ.

Na probíhajícím sporu vidíme, že současná magistrátní koalice není schopná vyřešit ani banální rozepři. Založení Muzea paměti 20. století je něco, u čeho předpokládáte shodu napříč politickým spektrem. A vůbec by nebylo od věci, kdyby se jeho vznik snažila politická reprezentace urychlit. Samozřejmě nikoliv stylem vytvoření virtuálního muzea, které navrhoval primátor Zdeněk Hřib. Je škoda, že jsme svědky „řežby“ kvůli ctihodnému projektu. Nefunkční koalice ovšem plodí nefunkční řešení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud