Evropský plán „RePowerEU“, poprvé představený veřejnosti na začátku března v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, zmiňuje řadu řešení k zajištění energetické nezávislosti kontinentu, především pak rychlého odbourání závislosti na ruském plynu: vítr, solární fotovoltaika, zelený vodík, tepelná čerpadla, úspory energie, diverzifikace dodávek prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG), bioplyn. Úloha jaderné energie, která dnes dodává čtvrtinu elektřiny EU a víc než polovinu té nízkoemisní, nebyla ani zmíněna, přestože článek 40 smlouvy o Euratomu teoreticky podporuje společné investiční programy v oblasti jaderné energie.
Oficiální verze plánu zveřejněná 18. května se přeci jen musela opřít o současnou energetickou realitu a přisuzuje jaderné energii určitou roli, nazval bych ji čistě „konzervační“: volá po prodloužení provozu stávajících elektráren, mimo jiné pro příspěvek k dosažení až utopistických ambicí ve výrobě nízkouhlíkového vodíku. Komise také poukazuje na nutnost diverzifikovat dovoz jaderného paliva, kde je závislost na Rusku příliš vysoká. To vyžaduje spolupráci v rámci EU a s mezinárodními partnery na zajištění alternativních zdrojů uranu a posílení kapacit pro konverzi, obohacování a výrobu paliva, které jsou k dispozici v Evropě nebo u globálních partnerů EU.
Podle Komise má transformace evropského energetického systému dvojí naléhavost: ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, která jsou využívána jako hospodářská a politická zbraň a stojí Evropany téměř 100 miliard EUR ročně, a řešení klimatické krize. Bude-li Evropa vystupovat jednotně, může rychleji odstranit svou závislost na ruských fosilních palivech.
