Rokos: Macron otočkou ve vztazích s Ruskem riskuje, jeho ambice mohou poškodit EU

Milan Rokos

KOMENTÁŘ MILANA ROKOSE | Stačí propuštění vězněného režiséra Olega Sencova a tří desítek dalších politických vězňů k opětovnému sblížení Evropy s Ruskem? Francouzský prezident Emmanuel Macron si zjevně myslí, že ano. Jako by zapomněl na snahu někdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy o restart americko-ruských vztahů a jeho neslavný konec.

Záznam z předloňské tiskové konference po setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem oblétl svět. Obávaný ruský vládce, jehož země násilně zabrala Krym a je obviňována z vedení hybridní války proti EU, klopil při Macronově kritice prokremelských webů oči a tvářil se jako malý kluk přistižený při lumpárně. Šéf Elysejského paláce tehdy sklidil na Západě uznání a ve vztahu k Rusku pokračoval v politice svého předchůdce Françoise Hollanda.

Letos je ale všechno jinak. Po srpnové schůzce s Putinem v pevnosti Brégançon se Macron rozhodl udělat ve vztahu k Rusku zásadní obrat. Jako by spory kvůli Ukrajině, Sýrii, ruským kybernetickým útokům nebo novičoku byly zapomenuty: „Myslím, že je v Evropě třeba vystavět novou architekturu důvěry a bezpečnosti, bez ní nebude kontinent nikdy stabilní... pokud si nevyjasníme vztahy s Ruskem,“ prohlásil na konci srpna Macron.

Kusjuk znovu na scéně. Před lety řídil násilí na Majdanu, dnes velí těžkooděncům v Moskvě

sinfin.digital