Ruské volby jako legitimizační rituál, tentokrát mimořádně zmanipulovaný

Kampaň před volbami do ruské Státní dumy a samotné hlasování ve dnech 17. až 19. září ukázaly dnešní Rusko v pravém světle. Dobře ilustrovaly, jakým způsobem se Putinův režim neštítí využít všech prostředků nejen k likvidaci kritických hlasů ve společnosti, ale také k maximálnímu uchvácení moci, které přivedly vládní Jednotné Rusko opět k ústavní většině. Stalo se tak navzdory faktu, že se strana potýká s historickou mírou nepopularity.

Tento rozpor se ruský režim rozhodl kompenzovat bezprecedentní mírou manipulace a „kreativním“ výkladem výsledků hlasování, takže ty nejspíš nikoho nepřekvapí. Oficiálně je to tak, že konečné ultimátní vítězství pro vládnoucí stranu Jednotné Rusko a zahrnutí několika dalších v zásadě loajálních politických subjektů nikterak nepřekreslilo ruskou politickou mapu. O dalším vývoji ještě není rozhodnuto, ale na prvním místě bude jako vždy přežití Putinova režimu.

Jednotné Rusko se s necelými 50 % opět formálně dostalo k ústavní většině. Změny proběhly spíše u dalších politických subjektů, mezi kterými posílili ruští komunisté a významně ztratila ruská „liberální“ a „demokratická“ strana Vladimira Žirinovského známá pro vyhrocený nacionalismus. V určitém smyslu bude nový prvek v tomto volebním období představovat velkoruská a prokremelsky orientovaná strana Noví lidé, která měla za cíl nabídnout jakousi volbu a neokoukané tváře v jinak nudné kampani.

Konečné obsazení 450 křesel ve Státní dumě však odpovídá více než realitě a skutečnému rozložení sil ve společnosti představám Kremlu. Celá jedna část voličského spektra neměla s ohledem na stanovení podmínek možnost skutečné volby a vybírala (i na základě doporučení ruského opozičníka Alexeje Navalného a jeho tzv. chytrého hlasování) podle hesla o nejmenším zlu a ve snaze alespoň oslabit Jednotné Rusko. To v mnoha případech v praxi znamenalo podporu pro komunisty či Žirinovského nacionalisty z LDPR a představovalo tedy těžkou morální volbu pro ruské voliče a prodemokraticky a opozičně smýšlející občany.

Putinův režim se i v minulosti uchyloval k rozsáhlým manipulacím a nasazování nejrůznějších prostředků k ovlivňování parlamentních voleb, které například na konci roku 2011 vyhnaly do ulic stovky tisíc lidí. A to i přesto, že se v Rusku s jeho prezidentským zřízením a vysoce centralizovaným rozhodovacím procesem moc primárně koncentruje úplně jinde než v Dumě, zejména v administrativě prezidenta či v bezpečnostních kruzích. Dolní komora ruského parlamentu představuje pouze jednu z částí politického řetězce a zejména naprosto loajálního vykonavatele vůle ruského režimu.

Co ale letos bylo výjimečné, byl samotný průběh volební kampaně a také úroveň a nové prvky v manipulaci s výsledky hlasování, které konečné složení Státní dumy a zejména jednomandátové volební okruhy poměrně významně ovlivnily.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital