„Skandál“ kolem Šámalových cest do zahraničí: Lidové noviny rozjíždí podivnou justiční hru | info.cz

Články odjinud

„Skandál“ kolem Šámalových cest do zahraničí: Lidové noviny rozjíždí podivnou justiční hru

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Lidové noviny rozebírají cesty do zahraničí předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Stát za ně podle deníku zaplatil během čtyř let 207 tisíc korun. Patrně není náhodou, že se informace objevily v době, kdy se Šámal uchází o místo ústavního soudce. Články vyznívají absurdně a účelově, u takto vysoce postaveného ústavního činitele by mohlo jít i o řádově vyšší částku a nebylo by na tom nic divného. Přidávají se k tomu ale i další rozměry celé věci.

Lidové noviny, konkrétně Martin Shabu, včera o Šámalovi napsaly: „Za čtyři roky ve funkci navštívil jedenatřicet zahraničních destinací a procestoval 207 tisíc korun. Na patnácti služebních výjezdech ho přitom doprovázela jeho žena. Ubytování a doprava Milady Šámalové, která je rovněž soudkyní Nejvyššího soudu, vyšly téměř na stejnou sumu jako u jejího nadřízeného a chotě zároveň.“ Dnes pak list pokračuje dalším článkem, v němž celou „kauzu“ posouvá ještě dál: „Jak zjistily nyní LN na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím, Šámal byl v tomto ohledu unikát. Ostatní předsedové nejvyšších soudů i Ústavního soudu tuto možnost v minulosti nevyužili. Drželi se také zásady cestovat vesměs po Evropě.“

Pokud by se ale Lidové noviny zaměřily i na jiné funkcionáře českého soudnictví, došly by k tomu, že Šámalovy cesty se příliš neliší třeba od těch, které absolvuje místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk. I on míří do exotických destinací a v Evropě rozhodně nezůstává ani jeho předseda Pavel Rychetský, který cestuje méně, vzdálenější cesty totiž ponechává právě Fenykovi. Na výběru destinací není nic divného, v současné globalizované společnosti je totiž třeba hledat inspirace pro nastavení právního i justičního systému i mimo Evropu, o čemž už v minulosti Šámal dříve promlouval do médií.

I předsedovo cestování s manželkou je popsáno účelově. Podle informací, které má INFO.CZ k dispozici, totiž mnohdy šlo o akce, kterých se účastnilo více soudců Nejvyššího soudu, k nimž Šámalová rovněž patří, nebo o akce, u nichž je doprovod manžela či manželky standardní. Jednalo se třeba o každoroční kolegia Sítě předsedů nejvyšších soudů EU, kde je právě pro doprovod funkcionářů organizován zvláštní program. Milada Šámalová se ale i na těchto setkáních účastní jako trestní soudkyně pracovního programu. Navíc, Nejvyšší soud o těchto cestách už v minulosti informoval, a to jak prostřednictvím svých komunikačních prostředků, jako jsou webové stránky, časopis Aequitas či twitterový účet, tak i prostřednictvím médií.

Například já jsem s profesorem Šámalem vedl v červnu roku 2017 rozhovor do časopisu Soudce, kde jsem se ho právě na jeho zahraniční cesty ptal. „V mezinárodní spolupráci jsme velmi aktivní. V říjnu k nám přijede předsedkyně německého Nejvyššího soudu, naopak my bychom měli navštívit rakouský Nejvyšší soud. Jednáme o návštěvě španělského předsedy, příští rok by měl přijet předseda mexického Nejvyššího soudu. Osobně se zúčastňuji i zasedání Sítě předsedů Nejvyšších soudů, což je mezinárodní organizace jejich předsedů, která řeší problémy na evropské úrovni, mnoha mezinárodních konferencí i dalších akcí. Vesměs jde především o pracovní záležitosti,“ popsal tehdy Šámal.

A padl rovněž dotaz na jeho cestu do Mexika, kterou nyní rovněž skandalizují Lidové noviny. „V dnešní době globalizace se všechny systémy přibližují, samozřejmě ale existuje základní rozdíl mezi anglosaským a kontinentálním systémem. Díky činnosti Evropského soudu pro lidská práva či Soudního dvora Evropské unie se ale tyto systémy neustále sbližují, protože obecné zásady a principy jsou společné. To se projevuje i v Mexiku, kde přešli k adversárnímu procesu spíše amerického typu. Veřejná jednání probíhají za účasti stran, dříve to bylo zejména na podkladě spisu. Při návštěvách soudů jsem byl velmi překvapen jejich vybavením, a to zejména pokud jde o jednací síně. U nás panuje představa, že Mexiko je chudá země. Možná je to do určité míry pravda, ale ve vztahu k justici to neplatí. V Mexico City jsme navštívili „justiční městečko“, kde je soustředěno asi devět budov, ve kterých jsou nejen soudy, ale třeba i forenzní ústav pro trestní věci nebo justiční akademie. Jednací síně jsou všechny ozvučeny, vše se nahrává, mluvený text se převádí přímo do písemného protokolu a tímto způsobem se vyhotovují i rozhodnutí,“ popsal už v roce 2017 do zářijového čísla časopisu Soudce Šámal.

Je dobře, že se k celé věci nyní čelem postavil i Nejvyšší soud, komunikuje a vše vysvětluje na svých webových stránkách. „České soudnictví si ve světě získalo dobré jméno. I proto ve významných zahraničních institucích působí mnozí čeští soudci a právníci. V souvislosti se začleňováním judikatury Soudního dvora EU do našeho právního systému, popř. v souvislosti s rozhodovací činností Evropského soudu pro lidská práva, je potřeba takřka denní komunikace s těmito soudy. A nejen s nimi. Nejvyšší soud České republiky je vedle toho například aktivním členem Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie anebo stálé Visegrádské konference předsedů nejvyšších soudů. Zástupci obou těchto institucí se pravidelně setkávají. Neúčastnit se takových setkání by s sebou přineslo mezinárodní izolaci. Stejně tak jako odmítání účasti na řadě mezinárodních konferencí, které se v Evropě a ve světě každoročně pořádají,“ dočteme se zde například.

Lidové noviny tak rozjely podivnou justiční hru, která podle všech indicií souvisí s aktuálním přeobsazováním důležitých soudních postů. Už minulý týden publikovaly tendenční článek bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, kterému jsme se rovněž obsáhle věnovali. Právě v těchto souvislostech bychom tedy měli texty Lidových novin chápat a přisuzovat jim jen takový význam, který mají. Tedy žádný.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud