KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Nevinen. Uplynulé týdny nechtěl Andrej Babiš asi slyšet nic moc jiného. A toto přání se mu z úst soudce Městského soudu v Praze i vyplnilo. A jak by pravil klasik: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.“ Vleklý soudní spor totiž neposloužil jen k tomu, aby se ukázalo, zda se Babiš dopustil či nedopustil skutků, u nichž byl obžalován, ale i to, jak moc Češi chápou, co vlastně obnáší život v právním státě s nezávislou justicí. Stačí letmý pohled na reakce „národa“ pár hodin po vynesení zprošťujícího rozsudku a je jasné, že výsledek je podobně rozporuplný jako soud s Babišem.
Život v demokratickém právním státě s sebou nese mnoho výhod, ale i určité dílčí nevýhody. Třeba tu, že věci někdy úplně nedopadnou tak, jak bychom si přáli. Krásně to ukázal i soud s Andrejem Babišem, který čelil obžalobě z dotačních podvodů ve věci neoprávněného čerpání dotací na projekt farmy Čapí hnízdo.
Lidové vrstvy měly od počátku jasno – jedni byli skálopevně přesvědčeni o tom, že Babiš je zločincem a soudní proces bude jen formalitou na jeho cestě do vězeňské cely, druzí opakovali Babišovu mantru o nevině a o tom, že se proti němu všichni spikli a justiční mafie porevolučního kartelu se ho nyní snaží zlikvidovat.
Po dnešním verdiktu soudu by se mohlo zdát, že pravdu měla druhá skupina, ale není to úplně tak. Babiš byl sice seznán nevinným, ale ony kecy o zkorumpované justici rozhodně neplatí. Naopak pravdu má paradoxně sám Babiš, který se po vynesení zprošťujícího rozsudku rozplýval nad tím, že máme nezávislou justici. Jeho prohlášení může čtenáře naplňovat pocitem kyselosti, na jeho pravdivosti to ale nic nemění, i když ho zrovna říká člověk, který se jinak lhaním živí. I rozbité hodiny dvakrát denně ukazují správný čas.
