Spoluúčast nebo nadstandardy zdravotnictví nevyléčí, jen se zase o několik let odsunou potřebné reformy

Jakub Hlávka

KOMENTÁŘ JAKUBA HLÁVKY | V posledních měsících se různý typ finanční participace občanů na zdravotní péči – od spoluúčasti po nadstandardy – skloňuje čím dál tím častěji. Ačkoliv by oba mechanismy zřejmě byly atraktivní z hlediska příjmů do rozpočtu veřejného zdravotního pojištění, které je v pomalu rostoucím deficitu, jejich zavedení samo o sobě strukturální problémy zdravotnictví nevyřeší.

Nepleťme si pojmy

Ačkoliv diskuze o spoluúčasti, připojištění a nadstandardech vede k silným prohlášením ze strany ministra zdravotnictví („Do hry by se měly vrátit nadstandardy a možnost komerčního připojištění“) nebo odborů („Podle odborového svazu je tento návrh asociální“), málokdo zatím definoval, jak by mohly v budoucnu vypadat. Začněme tím méně koncepčním.

Nadstandardy jsou menším zdrojem příjmů, ale mohou zvětšit nerovnosti

V českém prostředí bychom hrubě mohli mluvit o klinických a neklinických nadstandardech. Zatímco ty první jsou velmi složitě realizovatelné vzhledem k právnímu zakotvení systému, neklinické nadstandardy již u nás existují. Za soukromý pokoj si často připlatit můžeme i nyní, to ale příjmy poskytovatelů nevytrhne (jedná se o částky, které jsou často velmi malé ve srovnání se samotnými klinickými náklady – například cena za porodní a poporodní péči se pohybuje kolem 40.000 korun). 

Je těžké si představit, o kolik by se poplatky musely zvýšit, aby se jednalo o významný zdroj příjmů (poskytnutí nadstandardu má své náklady, proto se nejedná o čistý příjem poskytovatelů, a ne všichni jej využijí). Jít cestou nadstandardů podobně jako ve stomatologii navíc může vést k selektivní reakci ze strany poskytovatelů a k oslabení dostupnosti a kvality péče pro běžného pacienta.

Z pohledu efektivity a kvality by bylo lepší neklinické standardy zvedat postupně pro všechny, což by mohlo vést k většímu komfortu pacientů i zdravotníků, včetně lepšího stravování a dalších oblastí (např. investice do kvalitního stravování se nám dokonce mohou vrátit v lepších klinických výsledcích pacientů, a nemusí stát o mnoho více, jak ukázala Nemocnice v Havířově). Větší důraz na nadstandardy nicméně finanční solvenci nevyřeší a naopak povede k prohloubení rozdílů, které existují mezi zařízeními a obory medicíny.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč teď není dobré zavádět spoluúčast?
  • Co by se nejprve muselo v českém zdravotnictví vyřešit?
  • A kudy do budoucna vede cesta?
sinfin.digital