Superhrubé vládní dilema: Koronavirus v Česku infikoval i snížení daní

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Drama kolem superhrubé mzdy, jejíž zrušení zásadně ovlivní daně z příjmu, spěje ke svému vyvrcholení. Aniž by bylo jasné, k jakému. I když se objevila informace, že premiér Babiš navrhne sněmovně snížení sazby na 15 %, zůstává stále ve hře varianta „chytré horákyně“, která jen simuluje změnu. Nejistota kolem dopadů na příjmy chystaného státního rozpočtu by se dala krájet. Situaci zhoršuje nejasný osud vládních výdajů, jimiž zmítá zhoršující se koronavirová krize a z ní pramenící nutnost finančních kompenzací vůči všem, jež poškozují restrikce podnikání.

(AKTUALIZACE: Premiér Babiš v úterý odpoledne ve sněmovně navrhnul superhrubou mzdu zrušit a zavést 15% a 23% daňovou sazbu)

V této atmosféře se „superhrubá“ kauza jeví tak trochu jako terminologická technikálie. Opak je však pravdou. Jde o peníze a životní úroveň milionů zaměstnanců (a nejen jich). Vládní koalice se chtěla dohodnout na společném „daňovém postupu“, což se zřejmě nepodařilo. Jisté se proto jeví jen to, že sněmovna zruší superhrubou mzdu, tedy onen specifický mechanismus zdaňování, který zaměstnancům už mnoho let uměle, účelově (a poněkud skrytě) zvyšuje sazbu příjmové daně na 20,1 %. 

Vláda má zrušení superhrubé mzdy v programovém prohlášení. Pouhá eliminace této umělé zdaňovací konstrukce vede ke snížení příjmové daně na 15 %, z čehož logicky plyne obrovský výpadek příjmů státního rozpočtu, který v součtu s dopady na příjmy obcí „vyrábí“ sekeru v roční výši cca 80 miliard korun. Uvážíme-li, že vláda již poslala do parlamentu návrh státního rozpočtu na rok 2021 s deficitem 320 miliard, aniž by započetla tíživé dopady zrušení superhrubé mzdy, máme na světě nedozírný problém. Zvláště když nikdo neví, kolik dalších koronavirových vln a následných finančně-kompenzačních vln má Česko ještě před sebou.

Vláda, potažmo celá ekonomika, tedy čelí „superhrubému“ dilematu. Pokud se superhrubá mzda zruší a příjmová daň se reálně sníží na 15 %, bude to silné pozitivní gesto vůči všem zaměstnancům. Většina z nich by ušetřila, ať už několik stokorun, nebo i tisícikorun měsíčně u lidí s vyššími příjmy. Tedy, s výjimkou těch s příjmem nad 139 tisíc měsíčně. Ti mají být „zkrouhnuti“ nově zavedenou „milionářskou“ sazbou daně ve výši 23 %. Skupinka nejlépe placených by tak na příjmové dani odváděla více než dosud. Právě tuto variantu (15 % + 23 %) preferuje, či přesněji, i nadále navenek propaguje, předseda vlády Andrej Babiš. I když ji – v rámci gesta vůči prezidentovi – limituje na pouhé 2 roky, což s sebou nese řadu pachutí. Pokud zaměstnanci budou vědět, že se jim v dohledné době má opět znatelně zvýšit daň z příjmu, budou se (pokud jim zaměstnavatel nezvýší velkoryse jejich mzdu) chovat jinak, než kdyby daňová změna byla v nedohlednu. 

Nepřátelské území Praha: StB odposlouchávala belgickou ambasádu více než 20 let, diplomaté tomu nemohli po revoluci uvěřit

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital