KOMENTÁŘ PAVLA SVOBODY | Jednadvacáté století je stoletím digitálním. Pro dobře fungující digitální vnitřní trh služeb potřebuje Evropa novou autorskoprávní směrnici. Nelze trvat na systémech minulosti. Pro kvalifikované posouzení změn je ale potřeba seznámit se s aktuální podobou návrhu, neohánět se zněním z roku 2016, jak to dělají některé populistické strany a hnutí.
Aktuální návrh obsahuje mnoho užitečných zlepšení; pro vyvrácení všeobecných obav rovnou podotýkám, že v něm naleznete i výjimky z autorskoprávní ochrany (což v praxi znamená definici situací, kdy není třeba za užívání obsahu platit). To se týká všech oblastí důležitých pro rozvoj státu:
· pro vytěžování textů a dat pro vědecké účely (to využijí především výzkumné organizace a univerzity, urychlí se tím rozvoj datové analytiky a umělé inteligence v Evropě)
· pro vyučování (umožňuje se využívat materiály chráněné autorským právem pro ilustrační účely při výuce v rámci online kurzů, a to i v zahraničí)
· pro zachování kulturního dědictví (zakládá se právo vytvářet kopie děl ve sbírkách evropských muzeí, archivů a dalších podobných institucí)
· pro přístup k nedostupným dílům, filmům či hudebním nahrávkám, jež nejsou v současnosti v Evropě již komerčně k dispozici, a také k širší nabídce evropských audiovizuálních děl na platformách videí na vyžádání (VoD)
· pro tzv. svobodu panoramatu (sdílení kopií maleb, soch a dalších uměleckých děl ve veřejném prostoru)
