Svoboda: Putin vzývá zašlou slávu. Sázka na historii se ale může minout účinkem

Karel Svoboda

23. 06. 2020 • 09:00

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Je to jen několik dní, co ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyšel v časopise The National Interest článek ke druhé světové válce a jejím příčinám. Putin text dlouho anoncoval, podle svých slov na něm i dlouho pracoval a využil pro jeho psaní mnoho archivních dokumentů. Výsledek ale připomíná spíše politické sdělení než pečlivou historikovu práci. A je přitom jedno, zda ho psal Vladimir Putin, nebo některý z jeho poradců. Podstatné je, že článek opakuje všechna sovětská klišé; žádný průlom do způsobu, jak Kreml interpretuje historii, se nekoná.

Pokud článek o historii (pode)píše nehistorik, je dobré ptát se proč. U politika je to o to jednodušší, protože jde vždy o politiku. V případě výše zmiňovaného článku ještě více o tu vnitřní než zahraniční. Putin v něm interpretuje historii podle sovětského klíče, navíc s vynecháním nepohodlných aspektů. Text částečně reflektuje i sovětskou zkušenost s druhou světovou válkou, která z jejího pohledu začíná až útokem německé armády na Sovětský svaz v červnu 1941. Historická zkušenost je tak jiná, i proto článek apeluje spíše na ruské obyvatelstvo. 

Současná kremelská moc je celkově obrácena do minulosti, což se ještě více projevuje nyní, před hlasováním o změnách v ústavě. Prakticky vše je nějakým způsobem vztahováno k historickým událostem. Druhá světová válka a role Sovětského svazu v ní je samozřejmostí. Ostatně i ve zmiňovaném článku se objevuje analogie ruského angažmá v Sýrii s druhou světovou válkou, v jiném případě zase Putin v kontextu boje s koronavirovou nákazou zmiňoval Pečeněhy a Polovce (kočovní středověcí nájezdníci, pozn. red.), což se oprávněně stalo terčem nesčetných vtipů. Nutno říci, že zrovna druhý zmíněný případ ani tolik nezafungoval, Putinovu popularitu koronavirus přeci jen narušil.

Problémem ale je, že se Rusové začínají také ptát, co jim současná moc přinese ke zlepšení jejich života. Porážka Pečeněhů jen těžko zajistí pracovní místa za důstojnou mzdu. Vítězství ve druhé světové válce stěží vysvětlí běžným Rusům, proč jejich vojáci mají umírat v zemích, jako je Sýrie či Libye (kde, podobně jako třeba na Ukrajině, oficiálně vlastně ani nejsou). A strašák devadesátých let jako doba rozkladu a hrozícího rozpadu sice ještě funguje, ale Vladimir Putin už je u moci přes dvacet let a logicky vše na Jelcina hodit nemůže.

Sama vojenská přehlídka plánovaná na 24. června nemá ani zdaleka takovou podporu, jak nejspíš v Kremlu doufali. Rusko stále oficiálně vykazuje kolem osmi tisíc nových případů nákaz covidem-19 denně, přehlídka je tak pro část veřejnosti spíše projevem nezodpovědnosti. Není ani divu, že představitelé některých měst a regionů, například Čeljabinsku, Pskova, Permi, Jaroslavli či Jakutska, se jejího pořádání z důvodu koronavirové pandemie raději vzdali. Mobilizační efekt není ani zdaleka zaručený, zatímco nebezpečí, že budou obviněni z propagandy za cenu ohrožení zdraví občanů, je téměř jistotou.

Odkazy na minulost přestávají stačit, sliby lepší budoucnosti ale také nezní příliš důvěryhodně. Do určité míry to ukázalo i nedávné úspěšné vypuštění rakety Falcon 9 společností SpaceX podnikatele Elona Muska. Kosmický program je v Rusku jedním z oblíbených motivů. Ostatně, vynulování dosavadních prezidentských období přednesla Valentina Těreškovová, první žena v kosmu. Zatímco ale Rusové posílají do vesmíru stále jen verze sovětských raket, byť modernizované, Elon Musk přišel se zcela novou raketou postavenou soukromou společností a slibující řádově nižší náklady na přepravu materiálu do kosmu. Nejde přitom jen o vesmír, Rusko ztrácí kvalitní lidi prakticky ve všech oblastech, často právě tím, že odcházejí do zahraničí.

Putinův článek je jen dalším ze sledu pokusů o obracení se k historii jako legitimizaci současnosti před nadcházejícím hlasováním o změně ústavy. Pro historika nepředstavuje žádný přínos, ostatně, proto ani nebyl psán. Ale jeho cílení se přesto může minout účinkem, už jen proto, že spíše než báječná minulost zajímá normálního člověka to, co bude zítra. Zatímco na začátku své vlády dával Vladimir Putin Rusům stabilitou a změnami šanci na lepší život, nyní jako by jen opakoval, že lépe už bylo.

SDÍLET