Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tři dobré zprávy za týden – kdo by to čekal. Komentář Martina Kupky

Tři dobré zprávy za týden – kdo by to čekal. Komentář Martina Kupky

Tento týden přinesl hned tři události, které naznačily pozitivní posun v dosud rozpačitém vývoji naší politické scény po říjnových volbách. Hned tři dobré zprávy v jednom týdnu - kdo by to čekal.

Tento týden přinesl hned tři události, které naznačily pozitivní posun v dosud rozpačitém vývoji naší politické scény po říjnových volbách. Hned tři dobré zprávy v jednom týdnu - kdo by to čekal.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Zaprvé ministr vnitra Metnar oproti všem očekáváním nezbavil mlčenlivosti bývalého policistu Komárka, který se chystal v mandátovém a imunitním výboru cosi vyprávět o kauze Čapí hnízdo a jejím vyšetřovateli Nevtípilovi. Tento pokus ovlivnit poslance a docílit nevydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání díky Metnarovu rozhodnutí nevyšel a oba nakonec prohlásili, že požádají o vydání. Nevynáším tím ministra Metnara do nebe, aby bylo jasno. Příběh s mlčenlivostí je ale pěknou ukázkou, že v politice se občas stávají věci jinak, než všichni očekávají, jinak, než si je někdo připravil. Dokonce i opěvovaný manažer Babiš. A není v tomto světle ani tak důležité, zda Metnarovo rozhodnutí ovlivnilo stanovisko vrchního státního zástupce Zemana, jak se říká. Nebo zda to nebyl jiný Zeman – prezident, do jehož okruhu známých Metnar patří a který by tak mohl panu premiérovi oplatit jeho povolební prostořekost. Kritizovat hradního pána za volbu spolupracovníků byla prostě nemístná předvolební opovážlivost.

Zadruhé sněmovna ani napodruhé nezvolila poslance Ondráčka předsedou výboru pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. To je bezesporu dobrá zpráva a povzbuzení pro ty občany, kteří těžce nesli, že by se komunistická mlátička mohla stát předsedou kontrolního orgánu našich bezpečnostní sborů. Ukázalo se, že se přece jen všichni nezbláznili a nezapomněli na 28 let složitého, ale přesto pozitivního vývoje demokracie v naší zemi. Poslanec Ondráček je sice dál členem komise, bude tam moci zhodnocovat své zkušenosti s máváním obuškem, ovšem jako symbol je výsledek této volby prostě důležitý.

No a na konci týdne přišla třetí dobrá zpráva, která z něj udělala politicky nejpřínosnější týden od říjnových voleb. Samozřejmě mám na mysli dnešní hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka ke stíhání v již zmíněné kauze Čapí hnízdo. Proč je to významná dobrá zpráva? Kdyby totiž oba poslanci vydáni nebyli, kdyby se mohli schovat za svou imunitu, znamenalo by to špatný signál pro občany, kterým na této zemi záleží. Byl by to signál, že je dobojováno. Že kdo je obviněný ze lži a podvodu se klidně může stát předsedou vlády a zajistit si, aby mu to prošlo. Že nejlepší bude vrátit se do předlistopadové letargie, emigrovat na chaty a zahrádky a o veřejné dění se už více nezajímat. Byl by to nejhorší možný signál, jaký bychom ze Sněmovny mohli vyslat. Je dobře, že se to nestalo.

Martin Kupka je místopředsedou ODS, poslancem a starostou Líbeznic.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1