Uniklo nám několik nepříjemných pravd o očkování. Máme třetinu potřebných vakcín, dvě nefunkční strategie a ministerstvo zdravotnictví přestalo existovat

04. 01. 2021 • 13:50
KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Že vakcinace v Česku bude průšvih, jsme tak nějak všichni tušili, pohled do zákulisí ale dává tušit, že ten průšvih je mnohem větší, než se zdálo. O Vánocích obyčejně ztrácíme pozornost a nechceme se úplně zatěžovat nepříjemnostmi. Možná jste si proto nevšimli, že stát připravil dvě očkovací strategie, přičemž u té první dělá, že tak nějak neexistuje. A není divu. Pokud si chcete udělat obrázek, jak momentálně funguje státní správa, připravte si silné nervy.

První očkovací strategie se na webu ministerstva zdravotnictví objevila 8. prosince loňského roku. Kvalitou připomíná spíš seminární práci studenta střední školy. Druhá očkovací strategie se objevila 22. prosince. Tváří se sice jako pouhá aktualizace, ale je to v podstatě úplně jiný dokument, který má mimochodem dvojnásobný rozsah. Možná byste tedy čekali, že tohle je ten dokument, který vám konečně dá všechny odpovědi. Nedá! Pořád z něj nevyplývá, jak bude vypadat zvací systém, call centra, distribuce vakcín či očkovací centra.

To skutečně podstatné je, že v tomto dokumentu dochází k přenosu odpovědnosti. Vláda se jí zříká a přenáší ji na hejtmany. Je to stále častěji vidět i v odpovědích premiéra Andreje Babiše a ministrů a má to jednoduchý důvod: Hejtmani se rekrutují především z řad opozice, a když se očkování nepovede, viník je po ruce a máte na to dokonce vládní dokumenty. Je to velmi významný posun v myšlení a také ukázka, že covid je v Česku součástí politického boje, od jednotlivých opatření až po vakcíny. Epidemická situace nehraje žádnou roli.

Pokud zůstaneme u politického boje, přenesení odpovědnosti na hejtmany nakonec nemusí být zase tak špatná zpráva. Pro opozici to představuje životní šanci. Očkování musí ovšem skutečně zachránit, a ještě jej musí umět marketingově prodat. Samozřejmě jí při tom hrozí, že pokud situaci skutečně zachrání, vláda si jejich úspěch přivlastní. Sledujme proto velmi pozorně jihočeského hejtmana a šéfa Asociace krajů Martina Kubu (ODS), který v tomto vystupuje velmi aktivně. Není vůbec vyloučeno, že sledujeme jeden z největších politických návratů.

Druhou pozoruhodnou zprávou je, že pokud nás má někdo ochránit před neschopností ministerstva zdravotnictví a spol., mohou to být jedině krajské úřady. Zatímco stát provozuje zhruba 15 nemocnic, kraje mají vliv ve 120. Hejtman je nejenom šéfem Integrovaného záchranného sboru, ale může taky volně nakládat s rozpočtem, efektivně přemísťovat zaměstnance a má k dispozici kompletní dopravní portfolio od vlaků po autobusy. Krajské úřady se tak poprvé v historii nacházejí v situaci, kdy mohou ukázat, že takto pojaté regionální samosprávy nejsou úplně zbytečné, což jsem si třeba já v minulosti myslel a stále myslím.

Jak jsme se do této situace vůbec dostali? Na prvním místě je třeba zdůraznit absolutní rozklad ministerstva zdravotnictví. Ministr Jan Blatný se těší na ministerstvu poměrně velké oblibě, ale to platilo i o Adamu Vojtěchovi. Důvod je nasnadě. Blatný mimo jiné zbavil své podřízené nutnosti časté komunikace s veřejností, za což mu jsou neskonale vděčni. Na ministerstvu už také nepůsobí PR team hnutí ANO, takže tam znovu zavládl nerušený byrokratický klid, který mají někteří státní úřednici tolik v oblibě. Horší zpráva je, že podle informací INFO.CZ ministerstvo přestalo komunikovat s několika externími expertními radami. Nejdůležitější zdravotnická instituce Česka tak v podstatě přestala existovat.

Vrchním koordinátorem očkování je tak v současnosti skutečně premiér Andrej Babiš. Volá na všechny strany od primářů po hejtmany, křičí na ně a snaží se věci organizovat. Takhle ostatně fungoval i na jaře. Pokud byste hledali definici Brownova pohybu částic, máte ji za premiéra. Tento pohyb je bohužel čistě náhodný a mimo jiné i proto můžete v jeho posledním videu Čau lidi najít několik velkých chyb. Nemáme 14 000 diabetiků, ale 950 000, nemáme 90 000 obézních, ale 1,5 milionu obézních a podobně.

Ale abychom nezůstali jen u špatných zpráv z Česka. Jako velký průšvih se ukazuje i systém nákupu vakcín prostřednictvím Evropské komise. Bezmezní zastánci EU to neradi slyší, ale je to tak. Komise samozřejmě dala na geopolitické hledisko a nakupovala především od evropských společností Astra Zeneca a Sanofi, tedy jedné britské a jedné francouzské firmy. První problém je, že vakcínu od Astra Zeneca ještě nepovolila Evropská léková agentura a v lednu se tak už nejspíš nestane. Francouzi ze Sanofi pro změnu vyvinuli vakcínu, která nefunguje na nejohroženější skupiny obyvatel. Od amerického Pfizeru, s nímž vyvinul vakcínu německý BioNtech, komise nekoupila vakcín dost a na schválení americké Moderny se v Evropě stále čeká.

Pokud všechno toto sečtete, výsledek je nemilosrdný. Pro příštích sedm měsíců bude mít Česko jenom jednu třetinu vakcín z množství, které by skutečně potřebovalo. Získání kolektivní imunity je zřejmě vyloučeno a budeme rádi, pokud se podaří včas naočkovat aspoň nejohroženější skupiny. Mladší ročníky se musí spolehnout samy na sebe.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.