Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Upozornění lepší než pokuta aneb Jak by stát mohl pomáhat lidem. Komentář Martina Kupky

Upozornění lepší než pokuta aneb Jak by stát mohl pomáhat lidem. Komentář Martina Kupky

Určitě si nepřeji, aby stát občana vodil takzvaně „za ruku“ a přebíral za něj jeho povinnosti. Pokud však existuje nástroj, jak může snadno občana informovat a zabránit zbytečným problémům a pokutě, pak jsem jednoznačně pro.

Náš stát provozuje mnoho informačních systémů. U veřejnosti bohužel nemají zrovna dobrou pověst. Některé z nich nejenže nic nezjednodušily, ale dokonce naopak lidem zkomplikovaly život a úředníkům místo úlevy přidaly práci. Moderní stát by přitom měl fungovat právě opačně. Měl by lidem pomáhat plnit jejich povinnosti – nikoli čekat, až některou z nich zapomenou, a pak je za to osolit nějakou tou pokutou.

Drobným krůčkem správným směrem je již existující úprava v zákoně o občanských průkazech i v zákoně o cestovních dokladech, kde je ministerstvu vnitra stanovena povinnost 60 dní předem informovat držitele občanky nebo pasu, že jeho průkazu vyprší platnost. Naneštěstí se to týká pouze těch lidí, kteří mají zřízenu svou osobní datovou schránku, a těch bylo ke konci dubna necelých 110 tisíc. Aspoň oni tak dostanou informaci o blížícím se termínu pro splnění své zákonné povinnosti a nebudou vystaveni situaci, že platný občanský průkaz nemají, když ho třeba zrovna nutně potřebují.

Stát však v této věci nepostupuje zrovna koordinovaně, a tak se nesnaží podobnou úpravu zavádět i v dalších podobných případech. Nechápu například, proč nemohlo být identické opatření napsáno do návrhu novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterou právě projednáváme v poslanecké sněmovně. Popsaný systém s datovými schránkami a zprávou 60 dní předem by totiž mohl velmi podobně fungovat také v případě technické způsobilosti, kterou je každý vlastník motorového vozidla povinen ve stanovených lhůtách opakovaně prověřit ve stanici technické kontroly. I tady se stává, že vlastníci zapomenou, a způsobí si tak potíže – nejen, že dostanou pokutu, ale neodhalená závada může způsobit nehodu.

V tomto případě se navíc opatření bude týkat mnohem většího počtu uživatelů, protože velká část vlastníků motorových vozidel jsou právnické osoby – hlavně firmy – a ty mají datovou schránku povinně. Nejde tak o nic jiného, než aby stát uměl využít data, která má (konec platnosti technické prohlídky), a poslal podle nich informaci klientům (občanům nebo firmám) pomocí nástroje, který již také má (datové schránky). Proto jsem připravil pozměňovací návrh k projednávané novele, která pro ministerstvo dopravy jako správce registru vozidel tuto povinnost zavede. Určitě stát neutratí mnoho peněz ani při pořízení ani při provozu takové služby.

Podobně se lze podívat do dalších zákonů, které stanoví podobné lhůty pro všemožné průkazy způsobilosti, namátkou mě napadá platnost řidičských průkazů nebo třeba povinné zdravotní prohlídky pro řidiče-seniory. Čím více takových služeb bude, tím více to může občany motivovat k tomu, aby si zřídili svou osobní datovou schránku. Systémově bychom ale především měli směřovat k tomu, abychom vystačili s jediným dokladem a nemuseli jich po kapsách nosit hned několik.

Také bychom si určitě zasloužili širší výběr možností, jak se elektronicky prokazovat v systémech veřejné zprávy. Už deset let máme datové schránky, od července k nim přibudou elektronické občanky, k nimž si ovšem budeme muset pořídit čtečky. Nic by ale nemělo bránit tomu, abychom se k elektronickým službám státu mohli dostat také prostřednictvím mobilního telefonu nebo klíče k elektronickému bankovnictví!

Vím, že jsem v úvodu lehce pochválil ministerstvo vnitra za to, že si do zákonů o občanských průkazech a o cestovních dokladech samo nechalo schválit povinnost posílat informace o lhůtách aspoň držitelům datových schránek. Ale jinak v elektronizaci veřejné správy Česko neuvěřitelně zaspalo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1