Urban: Gerloch nemluví pravdu, jeho kontakty s StB trvaly nejméně 10 let | info.cz

Články odjinud

Urban: Gerloch nemluví pravdu, jeho kontakty s StB trvaly nejméně 10 let

REAKCE JANA URBANA | V rozhovoru s profesorem Alešem Gerlochem, který INFO.CZ v březnu otisklo, pan profesor prokázal zajímavou ztrátu paměti ohledně svých kontaktů se Státní bezpečností před listopadem 1989. Ze zveřejněných dokumentů lze snadno vyčíst, že Aleš Gerloch se s orgány StB dobrovolně scházel už v době studia a ochotně předával požadované informace, včetně osobních charakteristik spolupracovníků na fakultě. Pokud tedy dnes tvrdí, že se s StB setkal pouze dvakrát po své stáži ve Švýcarsku v roce 1983, nemluví pravdu.

Pan profesor zdůrazňuje, že má negativní lustrační osvědčení. V tom má pravdu. Lustrační zákon totiž nezahrnoval kategorii dobrovolných spolupracovníků StB, kteří jako členové KSČ v centrálních orgánech a na vysokých školách měli poskytování informací tajné policii jaksi v náplni práce. Nebylo proto nutné je jakýmkoliv způsobem zavazovat. Byli označováni jako „poradce“ nebo „důvěrný pramen“.

Definici najdeme už v první směrnici StB o práci s agenturou z roku 1948 Pomůcka administrativně - operační pro krajská velitelství státní bezpečnosti: „Kromě stálých informátorů máme ještě kategorii příležitostných a nevázaných pracovníků, které nepovažujeme za součást agenturní sítě. Jsou to osoby, které nám vědomě a rády poskytují informace, jsou-li o to požádány. Tyto osoby jsou velmi důležitým pramenem našich poznatků, nejsou však v pevné závislosti StB služby. Nazýváme je 'poradci' nebo 'důvěrný pramen' (zkratka D).“

Jako „důvěrný pramen“ je Aleš Gerloch označen nejméně na jednom dokumentu StB z roku 1983. Profesor Gerloch tedy nemluví pravdu, pokud v rozhovoru tvrdí: „Samozřejmě jsem projevil velmi rezervovaný, odmítavý vztah k tomu, že bych chtěl v nějakém takovémto kontaktu pokračovat“. S StB se stýkal už jako student v sedmdesátých letech. V dokumentu Státní bezpečnosti z roku 1983, otištěném serverem Česká justice, to Aleš Gerloch soudruhům z tajné policie sám na druhé straně fotokopie záznamu iniciativně připomněl.

Jeho kontakty s StB trvaly tedy nejméně deset let. Neskončily proto, že by odmítl spolupráci, jak dnes sám tvrdí, ale proto, že StB v roce 1986, kdy ukládala jeden ze spisů k uzavření, konstatovala, že „Gerloch je kladně politicky orientován, je ochoten být ve styku s orgány MV a informovat o situaci na PF UK Praha v oficiálním styku“. Kdykoliv a oficiálně…

Pokud pak profesor Gerloch v rozhovoru označuje sám sebe jako „reformního komunistu“ osmdesátých let, je nutné upřesnit, že v politologické literatuře je tento termín obecně užíván pro statisíce vyhozených a profesně zlikvidovaných před i poválečných členů KSČ, kteří se po roce 1968, na rozdíl od Aleše Gerlocha, odmítli připojit k okupačnímu režimu, dosazenému sovětskými tanky.


Jan Urban působí na New York University, je signatářem Charty 77 a nositelem novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud