KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Pokud pracujete ve velké firmě, nebo ji dokonce vlastníte, dobře znáte spojení ESG (Enviromental, Social, Governance). Pokud jste na tuto zkratku náhodou ještě nenarazili (a nebude vás mnoho), vězte, že jde o takzvané odpovědné investování, kdy při svých rozhodnutích zohledňujete dopad na životní prostředí a společnost.
Dostal jsem se nedávno do nepříjemné slovní přestřelky, kdy si na mě stěžoval šéf jedné velké české firmy, protože jsem lehce sarkasticky komentoval jejich „odpovědnou reklamu“. Ta nejenže nebyla odpovědná, ale byla typickým příkladem takzvaného greenwashingu, kdy prostě jen předstíráte odpovědnost a starost o životní prostředí, abyste se zavděčili svému akcionáři a navenek vypadali dobře.
Řada z vás namítne, že takové chování je ojedinělé a většinou jde skutečně o dobrou věc. Pokud si to myslíte, doporučím vám stále ještě čerstvý text profesora Jordana B. Petersona, který kombinuje postřehy z akademického a byznysového světa. Ten prvně jmenovaný je v jeho domovské Kanadě každým dnem likvidován ve jménu ideologie „diverzity, inkluze a rovnosti“, takzvané DIE. Shoda s anglickým ekvivalentem slova „zemřít“ je samozřejmě zcela náhodná, byť úsměvná.
DIE podle Petersona každopádně vede k tomu, že „kvalifikovaní, velmi vzdělaní, heterosexuální, bílý studenti mužského pohlaví mají jen velmi nepatrnou šanci, že získají vědeckou pozici na univerzitě, navzdory jejich hvězdným výsledkům“. Příležitost získávají příslušníci nejrůznějších menšin, přičemž nerozhodují jejich výsledky, ale třeba příslušnost ke skupině BIPOC studentů (tedy černých, domorodých nebo „jiné“ barvy pleti).
Uvědomuji si, že to zní strašně směšně a nepravděpodobně, ale pokud jste se dostali do kontaktu se školami v zámoří, víte, že na řadě míst to tak skutečně funguje.
