V hlavní roli Ústavní soud. Před volbami může dojít k nečekané zápletce

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Volby do Poslanecké sněmovny mají být za pár měsíců, konkrétně 8. a 9. října. Prezident Miloš Zeman vyhlášením data formálně spustil volební proces. Může však dojít k nečekané zápletce.

Více než tři roky Ústavní soud neprojednával žalobu politiků hnutí STAN, kteří si stěžovali na některé prvky volebního zákona. Konkrétně jim vadil přepočet hlasů na mandáty (D'Hondtova metoda) a sčítání kvóra pro koalice. Podle jejich názoru to porušuje rovnost voličských hlasů.

Ve chvíli, kdy politické strany rozjíždí měkkou část volební kampaně, se objevila zpráva, že se v následujících dnech bude soudcovské plénum Ústavního soudu volebními pravidly v Česku zabývat. Vzhledem k obdobným příkladům z minulosti je čeho se bát.

V roce 2009 byla v horké fázi volební kampaň do Poslanecké sněmovny. Předčasné volby, jako dohoda dvou tehdy hlavních politických stran (ODS, ČSSD), měly proběhnout za necelé tři měsíce. V zemi tehdy na přechodnou dobu vládl úřednický kabinet Jana Fischera. V tu chvíli vstoupil na scénu Ústavní soud, který odmítl způsob vyhlášení předčasných voleb. Výsledkem bylo, že volby se odehrály o tři čtvrtě roku později, což mělo fatální důsledky.

Za těch devět měsíců se zcela změnila společenská atmosféra. Na scénu vstoupily nové politické strany (Věci veřejné), zvýšila se nedůvěra k tradičním stranám a dosavadní paradigma české politiky (sociálně-ekonomický spor pravice versus levice) bylo nabouráno a rozmělněno. Navíc rozhodnutí ústavních soudců připravilo jednoho politika a jednu stranu (ČSSD, Jiří Paroubek) o pravděpodobné volební vítězství a možnost sestavovat vládu. Šlo přesně o ten typ rozhodnutí, který ve snaze přinést spravedlnost vyvolá ještě větší nespravedlnosti a je v rozporu se základním principem soudnictví, kterým je přiměřenost opatření.

Už před několika týdny se v zákulisí šířilo, že Pavel Rychetský několika lidem oznámil, že konečně po třech letech získal většinu nutnou pro změnu volebních pravidel. Většina politických stran se mezitím adaptovala na novou situaci danou volebním zákonem – začalo vytváření předvolebních koalic a politické strany složitě propojovaly své programy a volební kandidátky.

Jestli se bude opakovat situace z léta 2009 a nastane necitlivý zásah Ústavního soudu do volebního procesu, může to znamenat nečekané překreslení volební mapy. Nejde ani tak o přepočet hlasů na mandáty. Každý koeficient někoho posiluje a někoho oslabuje. Smyslem přepočtů hlasů na mandáty není matematicky vyjádřená poměrnost. Je to také způsob, jak vytvářet efektivní většiny schopné v zemi vládnout. Rozpor mezi principem poměrnosti a efektivity je zabudován ve všech volebních zákonech na celém světě. Spravedlnost tady nenajdete, protože volební zákon vždycky musí odrážet preference té či oné země, která má jiné politické a demografické charakteristiky.

Rozhodnutí Ústavního soudu tak nejspíš může mířit na velikost volebních krajů, které kopírují správní kraje v České republice. Ano, rozdílná síla hlasů nutná k získání mandátu je reálný problém. Otázka je, co s tím dělat pár měsíců před volbami? Změnit na jeden volební obvod, jak někdy slýcháme? To by mohlo znamenat rozbití dosavadních předvolebních koalic a novou logiku sestavování politických bloků. Pak ovšem budou bonifikovány strany jednoho výrazného muže, ať už se jmenuje Andrej Babiš, Mikuláš Minář nebo Robert Šlachta. A naopak to komplikuje situaci předvolebním koalicím.

Všechny tyto otázky jsou natolik citlivé, že hraničí s něčím, co by se dalo nazvat legální politickou manipulací. Jestli Ústavní soud chce jít touto cestou, pak nejenže potlačuje princip přiměřenosti rozhodnutí, ale přímo si hraje na Boha. Ostatně Pavel Rychetský k jednomu ani druhému neměl nikdy daleko.

SDÍLET
sinfin.digital