Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď Pocaď Petra Holce: Nečekejte od mistrovství světa žádné mistrovství

Vocaď Pocaď Petra Holce: Nečekejte od mistrovství světa žádné mistrovství

Chudáci Poláci. Po třígólovém výprasku od Kolumbie na mistrovství světa ve fotbale, který je z Ruska rychle poslal zpátky domů, si od novinářů vysloužili to, co většinou patří politikům. „Ostuda! Hanba! Propadák!“ „Bez sil, bez nápadu, bez bodů“. „Klíčoví hráči přijeli na MS bez formy,“ nešetřila je polská média. Aspoň že to Poláci tentokrát hodili na své hráče a ne na cizí mocnosti.

Fotbal úplně není můj komentátorský obor, takže vás ušetřím herních rozborů. Nemám zrovna po ruce TV elektronickou tužku, jejíž digitální schémata a točící se diagramy nic netrumfne. Člověk ale nemusí být extra fotbalový odborník, aby pochopil přinejmenším jedno: současné mistrovství světa většinou nabízí druholigový fotbal. Něco jako když si to spolu rozdají Drnovice s Karvinou, jen na lepších stadionech a s desetitisíci diváků.

Omluvám se, jestli je některý ze zmíněných klubů zrovna v naší první lize - určitě ale víte, co myslím. Důvod je jednoduchý: většina dnešních národních týmů, jimž bychom vzhledem k různobarevnému složení mnohých z nich měli spíš říkat státní, jsou narychlo posbírané mančafty. Jejich hráči hrají po světě různý typ fotbalu, a když je najednou před šampionátem dáte dohromady, připomínají TV omeletu Jiřího Babici: něco vám v pánvi chybí a něčeho v ní naopak máte zbytečně moc.

Často chybí souhra a dost kvalitních hráčů, zatímco přebývá rivalita mezi pár případnými hvězdami. Naši TV komentátoři se teď diví, že i Argentinci v Rusku excelují podobně jako Poláci, možná by ale stačilo, kdyby si před šampionátem přečetli texty komentátora deníku Financial Times Simona Kupera. Ten sice hlavně píše i o politice, začínal ale fotbalem a je spoluautorem skvělé knihy o fotbale Soccernomics.

Míče pro fotbalové MSMíče pro fotbalové MSautor: Info.cz

Už dopředu psal, že nejen Argentina má nyní hodně bídný tým, který některé méně znalé typy (některé naše komentátory?) mate jen svou hvězdnější minulostí a hlavně jediným jménem: a sice Lionela Messiho, spolu s Ronaldem současné fotbalové megahvězdy. Jenže ani Messi Argentinu nespasí, jak teď vidíme. Ano, v portugalském týmu září Ronaldo, jenže Portugalci mají stabilně kvalitní tým. Nejen jejich zápas se Španělskem byla slušná podívaná. Jenže Španělé a Portugalci jsou na mistrovství spíš výjimkou potvrzující pravidlo.

Kuper vidí za druholigovostí fotbalového šampionátu i globalizaci: zatímco dřív hrála většina hráčů v domácí lize a byla tak nejen sehranější, dnes se v národních týmech narychlo sejdou fotbalisti zvyklí na jiný fotbal. Týmy by tak na sehrání potřebovaly ještě mnohem delší čas, než měly před dvaceti lety, jenže takový luxus žádný z nich nemá. Nemají naopak téměř žádný čas. Často proto připomínají kandidátku Věcí veřejných, jen jejich členové mívají lepší účes než Vít Bárta. Celé to ale nakonec taky končí Kristýnou Kočí.

Národní mančafty společně trénují výrazně méně času, než ligové týmy, kde ho spolu hráči naopak někdy tráví až moc. A je tu i otázka motivace: nejlepší hráči si dnes v nejlepších týmech vydělají tolik peněz, že pro ně honoráře za reprezentaci v podstatě znamenají kapesné. A nechoďte na mě prosím s národní hrdostí, ta je hlavně do televize. Některé hvězdy se na šampionátu hlavně nechtějí zranit.

I světový fotbalový šampionát proto nápadně připomíná ten hokejový, ostatně i hokej dávno postihla podobná globalizace. Ani na většinu jeho zápasů se nedá moc dívat, lepší a kvalitnější podívanou obvykle nabídne i play-off extraligy. Možná ne ohledně „štěstíčka“, určitě ale ohledně „srdíčka“, jak říkáme hezky česky; když totiž v lize nedáte nejen do play-off dost motivace, hledáte si záhy stálé angažmá. I my Češi ale vlastně můžeme v Rusku slavit. Ano, samozřejmě že naši neúčast.

Česko má v současnosti tak kvalitní národní tým, že mu nejvíc svědčí přáteláky. Řekněme, že se po naší poslední krátké hvězdné éře kulminující na ME v roce 2004 znovu připravujeme na další krátkou hvězdnou éru, o níž jen nevíme, kdy a jestli vůbec přijde. Je to podobné, jako když nám politici slibují nižší daně: taky pořád čekáme a pak najednou… Svou neúčastí na současném mistrovství jsme si přinejmenším ušetřili polskou hanbu a zklamání. A taky jsme nepřispěli k dalším horším zápasům, kterých je v Rusku víc než dost. A to je jistě pozitivní!                  

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1