Von der Leyenová a její tým dobojovali první bitvu, nové hry o budoucnost EU už se ale rozebíhají

HalfPageAd-1

Aleš Musil

27. 11. 2019 • 07:00

POZNÁMKA ALEŠE MUSILA | Evropský parlament dnes velkou většinou schválil novou Evropskou komisi. Následně ji formálně jmenuje Evropská rada, a tím se naplní vytoužené datum 1. prosince 2019 pro začátek fungování nového týmu eurokomisařů.

Mobile-rectangle-3

Spíše symbolické, avšak stále významné hlasování začalo dnes v pravé poledne. 461 europoslanců hlasovalo pro, 157 proti a 89 se jich zdrželo. Po červencovém zvolení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové (zvykejme si na zkratku VDL) Evropským parlamentem tedy následoval onen druhý krok, protože von der Layenová, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell Fontelles i ostatní členové Komise podléhají schválení parlamentem také jako sbor.

Hlasování předcházelo vystoupení VDL od 9.00, kdy představila svůj tým a program. Leyenová svůj projev zahájila poukazem na generální stávku v Československu v roce 1989, od níž uplynulo třicet let. VDL citovala také Václava Havla, když zdůraznila, že EU projde v následujících letech změnami, které bude třeba prosadit, byť si je vědoma, že to nebude snadné. Leyenová chce modernizovat rozpočet EU, který by měl odrážet nové priority, mezi něž patří klimatická politika či digitalizace. Nová šéfka Komise hodlá také zajistit dodržování práva v členských zemích či vyřešit reformu azylového systému. 

Zatímco jedna bitva se tedy zdá být dobojována a nová Komise byla schválená, nové hry o budoucnost Evropy se právě rozebíhají. V bruselské bublině již koluje francouzsko-německý, zatím velmi neformální návrh na uspořádání „permanentní“ konference o budoucnosti Evropy s cílem určit hlavní problémy a navrhnout jejich řešení včetně změn v zakladatelských smlouvách. Jeden by řekl nic nového pod bruselskou deštivou oblohou...

Návrh připomíná existenci dřívějšího Konventu o budoucnosti Evropy, který zasedal v letech 2002–2003. Výsledkem tehdy bylo předložení návrhu smlouvy o Ústavě pro Evropu, který skončil jak známo neslavně. Tehdejší Konvent vedl bývalý francouzský prezident Valéry Giscard. I nyní se živě diskutuje, kdo by mohl stanout v čele konference a často zmiňovaným jménem je bývalý belgický premiér a dlouholetý europoslanec Guy Verhofstadt.

Podobně jako někdejší Konvent se i aktuální návrh zaštituje suverenitou občanů EU, vyjadřovanou prostřednictvím petičního práva a občanského dialogu. Podle navrženého časového harmonogramu by měla mít konference dva vrcholy – první v polovině roku 2020 během německého předsednictví a druhý na počátku roku 2022 (pochopitelně) během  předsednictví francouzského. Na konferenci mají zasedat představitelé všech evropských institucí, členské státy a zástupci občanské společnosti. Bude výstupem další „ústava“ pro Evropu?

SDÍLET

Billboard-bottom-1