Zdechovský: Evropa by měla podporovat Indii v boji s kašmírskými teroristy | info.cz

Články odjinud

Zdechovský: Evropa by měla podporovat Indii v boji s kašmírskými teroristy

KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | O dění v Kašmíru se v českých médiích dočteme spíše sporadicky. Není proto divu, že jen málokdo dokáže porozumět celkovému kontextu toho, co se v této oblasti děje. Oblast by přitom neměla unikat naší pozornosti už proto, že se jedná o území, o které vedou spor dvě významné jihoasijské jaderné velmoci – Indie a Pákistán. Krajní následky vyhrocení konfliktu obou těchto zemí proto mohou být opravdu dalekosáhlé.

Pro začátek bych rád zmínil pár základních informací. Džammú a Kašmír je jedním z 29 států v Indii. Část kašmírského území okupuje od r. 1947 Pákistán. A aby to bylo ještě složitější, menší část území navíc obsadil ještě třetí velký světový hráč a jaderná mocnost – Čína. Samotný Kašmír se může pochlubit svojí malebnou krajinou a nádhernou přírodou zasazenou do podhůří Himalájí. Díky tomu by tato oblast měla všechny předpoklady stát se velmi atraktivní turistickou destinací. Jenomže skutečnost je úplně jiná. Kašmír je totiž zároveň i jablkem sváru mezi oběma jihoasijskými velmocemi, který má kořeny ještě před rokem 1947, kdy Indie a Pákistán získaly samostatnost. Spor se táhne novodobými dějinami obou zemí jako červená nit. Oblast se potýká s velmi vážnými bezpečnostními problémy a řešení konfliktu je v nedohlednu.

Napětí v poslední době roste

V poslední době naopak došlo k dalšímu zvýšení napětí mezi oběma zeměmi, zvláště po sebevražedném bombovém útoku ve vesnici Lethpora v distriktu Pulwama, který se odehrál letos 14. února a pákistánské povstalecké hnutí Džajš-e-Mohammed zaútočilo vozem naplněným trhavinami na konvoj indických bezpečnostních složek. Zahynulo při tom 40 příslušníků indických policistů.

Nejen důsledkem tohoto incidentu se opravdu nelze divit, že přeshraniční terorismus vycházející z Pákistánu, je pro indickou vládu tou největší výzvou v této konfliktem sužované oblasti. Teroristická činnost bohužel není v této oblasti ničím novým a má zde poměrně dlouhou historii.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z roku 2019, která se zabývá lidskoprávní situací v části Kašmíru spravované Indií říká, že od konce 80. let minulého století celá řada ozbrojených skupin aktivně operuje v indickém státě Džammú a Kašmír a pákistánské straně Kašmíru. Byly zde také shromážděny důkazy toho, jak se tyto ozbrojené skupiny dopouštějí porušování lidských práv včetně únosů, zabíjení civilistů a sexuálního násilí. Zatímco v 90. letech bylo něco přes tucet ozbrojených skupin v indické části Kašmíru, nyní se jedná o čtyři ozbrojené skupiny: Laškar-e-Taíba, Džajš-e-Mohammed, Hizbul Mudžahedín a Harakat Ul-Mudžahidín. Vedle toho zpráva viní dvě ozbrojené skupiny z náboru a využívání dětských vojáků v indické části Kašmíru. Nižší počet teroristických skupin ale rozhodně neznamená zklidnění situace.

Zmíněné ozbrojené skupiny byly údajně zodpovědné i za útoky na osoby spojené s politickými organizacemi ve státě Džammú a Kašmír, včetně šesti pracovníků politických stran a lídra separatistů. Před volbami do místních správ v říjnu roku 2018 vyhrožovaly tyto ozbrojené skupiny Kašmířanům, kteří se ucházeli o veřejné funkce a varovali je před „strašnými důsledky“, pokud nestáhnou svoji kandidaturu a veřejně se neomluví za své činy.

Problém má i Pákistán

Klid rozhodně nepanuje ani v pákistánské části Kašmíru. Pákistánské ozbrojené skupiny, které operují většinou v Indii spravované části Kašmíru, byly obviněny mj. i z obtěžování a vyhrožování nacionalistickým politickým pracovníkům i lidem stavějícím se za nezávislost Pákistánem okupované části Kašmíru. Jeden příklad teroristické činnosti za všechny: 2. srpna 2018 přepadli a podpálili členové neznámé skupiny nejméně 12 škol v okrese Diamer nacházejícím se v pákistánské provincii Gilgit-Baltistan. Nejméně v polovině případů se navíc jednalo o dívčí školy.

Indie také obvinila Pákistán z pokračující podpory aktivit zmíněné teroristické skupiny Džajš-e-Mohammed. K tomu bych také rád dodal, že druhá nejlidnatější země světa rozhodně nebyla se svým postojem vůči Pákistánu osamocena. Podporu státem sponzorovaného terorismu ze strany Pákistánu ostatně potvrdil i tzv. Finanční akční výbor (Financial Action Task Force, zkr. FATF), což je mezivládní organizace, která sleduje praní špinavých peněz a financování terorismu.

Letos v únoru FATF prohlásil, že Pákistán neukazuje patřičné porozumění rizikům financování teroristických aktivit u osob napojených na Táliban, ale i organizací jako právě Džajš-e-Mohammed, Daeš, al-Káida, Džamát-ud-Dawa, Falah-i-Insaniat, Laškar-e-Taíba a Síť Hakkání. FATF také naléhal na Pákistán, aby se zaměřil na „strategické rozdíly“ a dokončil svůj akční plán. Finanční akční výbor volil velmi opatrná slova. Jejich vyznění je ale více než jednoznačné. Naprosto jasně z nich vyplývá, že to poslední, z čeho je nyní možné podezírat Pákistán, jsou příliš drakonická protiteroristická opatření.

Opatření Indie jsou oprávněná

Jednou z hlavních povinností každého státu by mělo být zajištění bezpečnosti vlastních obyvatel. Je proto zcela pochopitelné, že indický premiér Narendra Modi musel proti terorismu a aktům násilí v Indií spravovaném Kašmíru či ve zbytku Indie tvrdě zasáhnout. Jedním z důležitých kroků bylo zrušení článku 370, k němuž došlo letos 5. srpna. Premiér Modi se k tomuto kroku zavázal už při své volební kampani. Rozhodnutí indického premiéra se ale neobešlo bez kontroverzí a bylo kritizováno zejména lidmi, kteří nerozumí jeho motivům.

Co konkrétně vlastně znamená zrušení článku 370 pro boj s terorismem? Článek 370 indické ústavy dával území Džammú a Kašmír zvláštní status a umožňoval mu mít oddělenou Ústavu, státní vlajku a autonomii nad vnitřními záležitostmi státu. Společně s článkem 35A také umožňoval žít obyvatelům tohoto státu pod odlišnými zákony než ve zbytku země, a to včetně takových zákonů, které se vztahují k občanství, vlastnictví majetku i základních práv. Dočasné či trvalé odstranění těchto článků by mělo výrazně zjednodušit prosazování protiteroristických opatření.

Faktické ospravedlnění premiérova rozhodnutí navíc poskytly 6. srpna, den po oznámení revokace článku 370, některé rozhořčené reakce zvláště z pákistánské strany. Např. pákistánský premiér Imran Chán přednesl dramatický projev, v němž v podstatě vybízel k dalším teroristickým aktivitám v Indii, když prohlásil mj., že „incidenty jako Pulwama se musí stát znovu. Můžu už předpovědět, že se to stane.“ Také pákistánský generál Kamar Džajed Badžwa prohlásil, že armáda udělá cokoli pro ochranu Kašmíru. Masúd Azhar, šéf teroristické organizace Džaiš-e-Mohammed, zase řekl, že nyní nastal čas, kdy se Kašmířané potřebují sjednotit, aby nepřítel prosil o mír a jednání.

Pevně věřím tomu, že zahrnutím státu Jammú a Kašmír pod stejnou ústavu, jakou má i zbytek země, může Indie zajistit prosazování svých hodnot, jako jsou svobodné a férové volby bez zastrašování a tolerance. Lépe by také měla být zajištěna stabilita a bezpečnost nejen pro lidi v Indii, ale i v celé jižní Asii. Málokdo si to u nás uvědomuje, ale Indie je i přes všechny své nedostatky co do počtu obyvatel pořád největší demokratickou zemí na světě. Boj Indie v Kašmíru je boj svobody a demokracie proti terorismu a Evropa by v tomto měla stát jasně na straně Indie!

Autor je europoslanec za KDU-ČSL a člen delegace EU pro vztahy s jižní Asií. Originál článku vyšel v magazínu EP Today

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud