Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Angela Merkelová. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Angela Merkelová. Komentář Petra Holce

„Migrace by se mohla stát pro EU osudovou,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU o migraci. Fakt dobrý postřeh od někoho, kdo k tomu už nějakou dobu slušně přispívá a navíc se stal symbolem migrační krize v EU. Všiml si toho dokonce i americký prezident Donald Trump a hned s tím musel ven na Twitteru.

Merkelová samozřejmě masovou migraci nezpůsobila. Migranti do EU houfně proudili i před krizovými lety 2015-16, kdy jen do Německa přišlo přes milion převážně muslimských uprchlíků. Její vzkaz, že bohaté Německo migranty přijme, ale jejich proud určitě výrazně posílil a taky urychlil. I v Česku, kam ani běženci nechtějí, o tom víme hlavně díky tomu, že v loňských volbách utrhl přes deset procent hlasů Tomio Okamura. Ten poslední dobou vidí Alláha i v kebabu.

Je ironie, že migrace EU politicky rozkládá v době, kdy výrazně opadla: zatímco v první půlce roku 2016 přišlo podle Mezinárodní organizace pro migraci do EU 240 000 migrantů, o rok později jich bylo 100 000 a letos zatím 54 300. Jenže tak už to v politice chodí. A i statistika je vám navíc k ničemu, když třeba v Itálii i díky Merkelové stále zůstává přes půl milionu migrantů, o které se země musí postarat, ale oni ovšem chtějí hlavně do Německa nebo Skandinávie. Nejspíš nemají rádi pizzu.

Mám v Praze několik italských známých a nikdo z nich není žádný fašista ani xenofob. Všichni ale poslední dobou řeší migraci, protože vidí, jaké problémy způsobuje jejich zemi. Snadno to pochopíte nejen v severoitalském Bolzanu. Právě ve zdejším parku v centru města se totiž abstraktní globální problém migrace, plný vznešených principů, mění v konkrétní lokální věc: zdejší park je plný migrantů, kteří tu nonstop živoří na své vysněné cestě dál na sever, na niž možná nikdy nedojde. Ještě nedávno oddychový park najednou připomíná park před pražským Hlavním nádražím, jen s lepším vínem. Místní se mu proto radši vyhýbají a kolem hlídkují policisté.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Pár stovek běženců tak místním citelně změnilo zavedený pořádek ve městě. Politické důsledky přišly rychle a nejen tady. Poslední italské volby smetly i zbytek tradičních politických stran a nový ministr vnitra a vicepremiér z Ligy severu Matteo Salvini teď řekl basta! a zavřel migrantům přístavy. Příznačné je, že z něj nelidu hned začala dělat Merkelová. Migranty si ale z Itálie, kam je mimochodem svážejí i německé neziskovky, samozřejmě nevezme.

I jí totiž migrace rozkládá vlastní vládu, zatímco Bundestag v loňských volbách obohatila Alternativo pro Německo, pro jejíž některé přední kádry je Adolf Hitler v podstatě romantik. Nikdo ovšem v pokrytectví netrumfne francouzského prezidenta Emannuela Macrona. Ten italskou vládu vyzval k otevření přístavů, sám ale drží zavřené své vlastní včetně italsko-francouzské hranice. Jestli chcete vidět evropskou solidaritu á la Macron v praxi, vyjeďte si do italské příhraniční Ventimiglie. Vznešená slova končí na zdejší hranici.

Paradox je, že zatímco „schengen“ v podstatě přežil největší migrační krizi, může systém otevřených hranic skončit nyní, když migrace opadla. A paradoxně jsou k tomu nejblíže v Německu, kde se politických důsledků migrace nejvíc lekli v Bavorsku. Jenže jakmile zavřou hranice Němci, začnou se v EU zavírat jak domino. Všichni si pak vzpomenou na slova Merkelové, že Německo migraci zvládne. Možná Německo, ale Evropa ne.    

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744