Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Karla Šlechtová. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Karla Šlechtová. Komentář Petra Holce

Blonďatá ministryně obrany Karla Šlechtová zraje podobně strašidelně jako Rudolf Hrušínský ve Spalovači mrtvol. Taky nikdy nevíte, co přijde příště. Před časem se zamilovala do sociálních sítí, kde sdílí úplně všechno včetně svých nových tetování nebo barvy vlasů. Pak přišla láska k rakvím, po nich drahý luxusní VIP salonek na letišti a teď nade vše miluje svého pejska Rambohafíka.

S jeho pomocí vzdala i čest neznámému vojínovi, když Rambohafíka vyfotila na jeho hrobě v Národním památníku na pražském Vítkově. Navíc u věnce, který tam předtím sama položila. Ještěže se nešťastnému „pejskovi“ zrovna nechtělo na záchod, protože na vyžehlení toho by nestačila ani nekonečná stupidita sociálních sítí, kde ministryně ráda zle řádí. Ne že by nás jich ale stejně ušetřila. Na Twitteru se znovu hned rozepsala, že to celé s Rambohafíkem nemyslela nijak zle. Prostě ho má jen ráda a nemohla si pomoct. Na tom věnci mu to tak slušelo!

 

Možná i jo. Něco v očích Šlechtové mi říká, že je jen stejně upřímná jako kdysi Stanislav Gross, další titán politiky. A taky – sakra, jak to říct slušně: nějak trochu prostá? Dělá prostě politiku zpříma, nic před námi neschovává; žádná přetvářka ani lest, vše s námi sdílí. A nejradši na „sockách“, ráji Rambohafíků. Takže si klidně občas splete i první světovou válku s druhou, jak se na ministryni obrany sluší. Jako třeba na Ukrajině, kde před časem odhalila pomník (Karla prostě miluje hroby a pomníky!) českých legionářů, kteří tam bojovali v 1. světové válce.

„Navštívila jsem Bachmač na Ukrajině, kde jsme odhalili památník československých vojáků, kteří bránili vesnici před Hitlerem,“ napsala tehdy na Instagramu. A sakra: ano, Hitler sice skutečně bojoval v první světové válce, záhy byl ale zraněný. Pořád v něm tehdy ještě tlouklo spíš srdce naivního malíře než masového vraha. Ostatně Šlechtová by se vůbec měla od sociálních sítí radši držet dál, vůbec jí nesvědčí. Když totiž pro změnu na Facebooku oznámila nákup 1600 přístrojů nočního vidění a k příspěvku přiložila i fotografii, jak přístroj používá, zapomněla si při tom sundat krytku.

Jenže teď prostá blonďatá legrace končí. Šlechtová najednou ničí i vlastní hnutí ANO (není členkou, ale kandiduje a ministruje za něj), když v médiích znesvěcuje vlastní kolegy a dokonce i šéfa ANO a premiéra Andreje Babiše. A to už je jiná liga. Sotva totiž přestoupila z ministerstva pro místní rozvoj na obranu, začala okamžitě veřejně trousit, že tam její předchůdce z ANO Martin Stropnický celé čtyři roky nic nedělal. I kdyby to byla stokrát pravda, až taková upřímnost se v politice přece jen nepěstuje.

V souvislosti se zprávami o tom, jak při svých hojných zahraničních cestách ráda utrácí za drahý VIP salonek na pražském letišti, ovšem Šlechtová odjistila granát, abych zůstal u její oblíbené armádní terminologie. Vše totiž označila za kampaň Lidových novin a dodala: „Je mi to trochu líto, protože tyto noviny přece jen patří do svěřeneckého fondu pana předsedy vlády, za kterého já jsem kandidovala. Pan Babiš říká, že noviny neřídí,“ odpověděla na dotaz, jestli za vším stojí šéf ANO.

Po něčem takovém obvykle následuje rychlá stranická poprava, protože i v politice mají jisté věci své meze. Toxickou skvrnu vždy musíte zabezpečit dřív, než se rozlije. Nikdy nekálejte do vlastního hnízda, říká se tomu. A loajalita nade vše, platí v mafii i politice. Problém Šlechtové ale je, že se typicky utrhla ze řetězu, když poslední dobou nějak neví, ke komu být vlastně loajální: K Babišovi, Rambohafíkovi nebo prezidentovi Miloši Zemanovi? Ten ji miluje a Šlechtová za to miluje jeho, nikdy nemine jedinou příležitost, jak ho nepochválit.

A stejně jako Zemana miluje i jeho hradní šedou eminenci Martina Nejedlého, s nímž ráda tráví čas. Šlechtová sice mívá v politice zakryté hledí, ani ji by ale teď určitě nepřekvapilo, kdyby mezi novými ministry ANO nenašla své jméno. Připsat jí ho tam může jen Hrad.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744