Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Pavel Svoboda. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Pavel Svoboda. Komentář Petra Holce

Europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda nepatří mezi politiky, kteří jsou každý den na očích. Jinou pověst má samozřejmě mezi kolegy, kteří žijí ve vlastním kosmu a jimž dělá předsedu právního výboru europarlamentu. Teď ale Svobodu i doma proslavila směrnice EU upravující zásadním způsobem autorská práva.

Autorská práva kdysi proslavila hudebního textaře a bývalého novináře Michala Horáčka, toho ovšem naopak: nedávný kandidát na prezidenta a autor článku Osa Nostra se před lety bil za práva autorů proti mocné asociaci kasírující ostatní za jejich práci. Svoboda se teď v Bruselu bije spíš za práva velkých amerických gigantů jako Facebook nebo Google a jejich monopolu na úkor tradičních médií, které tyto firmy všude ve světě ničí.

Spolu s další stovkou svých parlamentních kolegů lidovecký europoslanec zaprvé podepsal otevřený dopis, který se snaží zvrátit porážku technologických obrů v europarlamentu; a zadruhé taky ve svém výboru původně hlasoval proti článku 11, tedy zavádění licence pro webové prohlížeče a platformy na používání obsahu jiných médií. Svoboda tím dokonce překvapil i vlastní lidovce.

KDU-ČSL jak známo hrdě hájí tradiční hodnoty. A teď se její europoslanec najednou v podstatě stane pirátem. Právě Piráti totiž hájí tradiční pirátskou myšlenku, že je všechno všech, když si to prostě uloupíte. A to včetně článků z různých médií, která za ně samozřejmě musejí platit jejich autorům. A tento obsah mediálních domů právě firmy jako Facebook nebo Google svévolně používají k vlastním ziskům. Co ale taky chcete od Pirátů? Mnozí je považovali za IT experty, nakonec jsme ale zjistili, že to tak horké není a že si někteří doma počítačem hlavně topí.

Právě článek 11 zmíněné směrnice má zajistit, aby za používání cizího obsahu platily i výše zmínění giganti, protože v nepirátském světě není nic zadarmo. Není to nijak kacířská myšlenka: jinými slovy v podstatě jen říká, že když si koupíte auto, tak ho s vámi taky svévolně a bezplatně nemá používat i soused, protože pak jde o obyčejnou krádež. A vlastně jde o velmi tradiční a lidoveckou hodnotu, ostatně právě lidovci kdysi razili sympatický slogan „třikrát a dost“. Proč teď Svoboda najednou bojuje za ty, kteří svůj byznys staví na přivlastňování si cizí práce, to je mezi nebem a zemí.

A zvlášť, když praxe i čísla ukazují, jak tyto velké firmy kromě maximalizace vlastního zisku neuznávají vůbec nic. Až polovina čtenářů se na prohlížečích spokojí jen s titulkem článků převzatých (v tomto případě zbytečně slušné slovo) z jiných médií. Weboví giganti ale přitom inkasují zhruba 60 procent příjmů z digitální reklamy, i když nevyrábí téměř žádný vlastní obsah a často v příslušných zemích ani neplatí daně. I proto poslední dobou krachují nebo omezují činnost mnohá tradiční média, zatímco na sociálních sítích kvetou „fake news“.

Svoboda ale není mediální hvězdou poprvé. Nedávno řekl, že „ustát velkou migrační vlnu z hlediska ekonomického bude hračka, Evropa je silná a bohatá“. A ještě přidal, že Česko nemělo bojovat proti migračním kvótám. „Víme, že kvóty nejsou ideální řešení, ale nikdo nic jiného a lepšího nevymyslel,“ řekl taky. Ano, Německo určitě má na to, aby do smrti velkoryse platilo život více než milionu běženců, kteří do něj v letech 2015-16 přišli. To je ovšem řešení á la Brusel: zavři oči a prostě na problém naházej cizí peníze.

V Bruselu se politikům snadno přihodí, že nevidí za Brusel. Prostě si najednou vystačí sami se sebou. I Svoboda si ale možná všiml, že migrace nyní štěpí nejen německou vládu, ale i celou EU. A že i pro Německo jsou nakonec nesmyslné kvóty mrtvé, protože by nakonec stejně většinu běženců přivedly zpátky do Německa. Jezdí tam prý v lepších autech než my, psali na Googlu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744