Zrno: Jde o planetu! Oči krajních levičáků svítí nadšením

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Evropský parlament bývá obvykle nikoliv poloprázdný, ale prakticky úplně prázdný. Poslanci obsazují jen lavice okolo lídrů frakcí, aby to pak ve videozáznamu vypadalo lépe. Bylo proto opravdu dojemné sledovat, jak je tentokrát parlament plný. Plný dojatých poslanců. Mluvila totiž šestnáctiletá Greta Thunberg, klimatická aktivistka a organizátorka pátečních studentských stávek za klima. A stejně jako v Davosu nebo na klimatickém summitu OSN se všichni tvářili, jako kdyby ji brali vážně. Nevěřím tomu ani na sekundu.

Z dobrých důvodů nenecháváme řešení komplexních problémů na dětech. Člověk totiž až časem začne chápat jejich šíři a složitost. Asi nejsem sám, kdo měl v šestnácti na všechno jasný názor – ne vždy by ale bylo rozumné se jím řídit, a proto tu jsou taky rodiče a škola, aby horkokrevnou mládež trochu brzdili.

Existují jistě výjimky, taková Johanka z Arku například stála v čele vojska, když jí bylo sedmnáct. Pak tu máme plejádu sovětských dětských hrdinů, ale ani ti nerozhodovali o tom, zda postavit přehradu nebo traktorový závod. Obvykle udávali rodiče nebo konali další hrdinské skutky ve jménu revoluce. Každopádně ona dětská horlivost obvykle naráží na jedno ze základních pravidel politiky – You can´t beat a plan without a plan! Neboli, nemůžete přesvědčit ostatní, že něco dělají špatně, pokud nenavrhnete alternativu.

Považuji za vrchol „píáristického“ umění, že protestující studenti vymysleli tezi „my jen upozorníme, vy politici musíte vymyslet, co s tím“. Jenže se tím automaticky zbavují možnosti něco reálně prosadit. Mocní si je poslechnou, protože to se teď od nich očekává. A pokývají souhlasně hlavou. A tím to zhasne, stejně jako projednávání klimatické změny v českém parlamentu do dvou týdnů od studentské demonstrace. Protože projednávat co konkrétně…?

Developeři na úrodu kašlou, škody jsou masivní, z hlušiny nic nevyroste, říká Leffler

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital