Zrno: Křesťanství skrýváme marně. Islamisty přejmenování na „uctívače Velikonoc“ neodradí

23. 04. 2019 • 14:00

Strašný teroristický útok na srílanské kostely a hotely přivedl mocné a vlivné tohoto světa před jeden z obvyklých bolehlavů. Jak se vyjádřit k dalšímu z řady teroristických útoků. Běžný člověk, ať křesťan či muslim, nemusí (ale může) aktivně odsuzovat nic, protože za nic z toho nemůže. U politika či duchovního představitele se reakce z pochopitelných důvodů očekává, píše Matyáš Zrno z Konzervativních novin.

Nemají to ale úplně jednoduché. Co také napsat k něčemu tak zjevně špatnému, jako je postřílení lidí v mešitě či zabíjení výbušninou věřících v kostele. Je to prostě zlé, špatné, odsuzujeme to, (v lepším případě) budeme bojovat… Napsat něco objevného, co chytne za srdce a nebo naopak něco bojovného, churchillovského, prostě nejde jen tak. Zvláště, když nějaký útok je každou chvíli. Co napsat, abych se neopakoval a aby to neznělo jako fráze. Abych útok odsoudil, ale zároveň nepodporoval rozdělení společnosti?

Někdy je to jednoduché. Pokud spáchá teroristický útok bílý rasista – jako na Novém Zélandu – je na místě odsouzení bílého rasismu. Je to koneckonců jakási ideologie, byť hodně zmatená (jak dokazují manifesty lidí typu Breivik nebo Brenton Tarrant). Tak třeba Hillary Clintonová po masakru na Novém Zélandu napsala, jak je její srdce zlomeno pro Nový Zéland a celosvětovou muslimskou komunitu, jak je nutno bojovat s čím dál větší akceptací islamofobie a rasismu a jak bílí supremačističtí teroristé musí být odsouzeni všemi světovými lídry.

Když spáchá teroristický útok islamista, je na místě odsouzení islamismu. I to je důsledek ideologie, v tomto případě také nepoměrně lépe propracované (ano, to se jim musí nechat…) a organizované. Ovšem ouha… Tady už Hillary Clintonová píše (v případě Srí Lanky), že „v těchto svátečních dnech pro mnoho náboženství musíme být jednotní proti násilí a nenávisti“. A že se „modlí za každého, zasaženého hroznými útoky na ty, co slaví Velikonoce (Easter worshipers) a turisty na Srí Lance“. Ten zvláštní termín „Easter worshipers“ použil i Barack Obama. Mohli bychom nad tím mávnout rukou s tím, že jde o další důsledek jakési obecné nemoci naší doby – tedy nenazývat věci původními jmény a vymýšlet nové termíny (třeba bílý supremacista asi zní tak nějak lépe než bílý rasista a „uctívači Velikonoc“ asi lépe než obyčejní „křesťané“), kdyby se přitom přitom v případě útoků na Novém Zélandu Obama či Clintonová nebáli říct (zcela správně), že šlo o útoky na muslimy.

Pokud se pak někdo diví, že křesťané v USA mohli volit osobu takového (řekněme poněkud pochybného) charakteru, jako je Donald Trump, tak vysvětlení je právě tady. Asi jako když si vesničané ze Sedmi statečných najmou pistolníky proti Calverovi (i když své ženy raději před pistolníky schovají). Celkem pochopitelně se obávají, že lidé jako Obama či Clintonová by za ně nebojovali, ba raději by ani slovo „boj“ nevypustili z úst.

Přitom, ať to křesťanství zatlačujeme kamsi do beztvarého „uctívání Velikonoc“, máme to marné. Ti, co nám vyhlásili válku, kterou myslí smrtelně vážně (tedy islamisté), mají jasno. Pro ně prostě jsme a budeme křesťané a křižáci, i kdybychom se stokrát překřtili na uctívače Velikonoc a na Vánoce si posílali přání k zimnímu slunovratu. Hezky to popsala redaktorka týdeníku Echo Lucie Sulovská. „Kdysi jsem se pokoušela číst anglický magazín vydávaný Islámským státem, Dabiq. Co na mě zapůsobilo poměrně silně, bylo to neustálé ztotožňování Západu s křesťanstvím. Vesměs nám tam říkali křesťané a ještě častěji křižáci. A to je vlastně taková ironie, že Západ dělá úplně všechno proto, aby si ho s křesťanstvím už nikdy nikdo nespojoval a křesťané zase všechno proto, aby si je nikdo nespojoval s bojem, ale vůbec to nefunguje. Protože když nás tihle lidé potřebují označit, tak si nás stejně spojí s tím posledním, co Evropu, potažmo Západ, nějak hodnotově definovalo.“

Autor je šéfredaktorem Konzervativních novin, kde text původně vyšel. INFO.CZ jej publikovalo v rámci společného partnerství. 

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace české CNN, stanice CNN  po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.