Audioverze
Po měsících od výbušného televizního střetu zasedli Martin Schmarcz a Róbert Šlachta znovu proti sobě. Usmiřovací duel je ale ještě ostřejší než ten první: policie, korupce, moc, zásah na Úřadu vlády i věci, které dosud veřejně nezazněly. A překvapivě došlo i na smích a shodu.
Možná si pamatujete na vypjatou televizní debatu mezi mnou a Róbertem Šlachtou ve studiu CNN Prima News. Byl jsem tehdy řádně vytočený – a dodnes trvám na tom, že spravedlivě. Byl to názorový duel, jak má být. Vlastně docela dobrá show. Lidé mi potom říkali, že si nás přepínali místo nudného fotbalu.
Róberta jsem od té doby neviděl. Až se s ním potkal náš šéfredaktor Pavel Vondráček a navrhl mu pokračování. Tentokrát s podtitulem Usmiřovací duel.
Protože i když na sebe dva lidé ve studiu křičí a zásadně se neshodnou, pořád je to jen forma diskuse. V USA, Británii nebo Itálii by možná moderátor nechal emocím větší průchod. My jsme uměřenější společnost, takže naše tehdejší debata skončila předčasně. Jenže tím zůstal příběh bez konce.
A ten konec přišel až teď. Róbert přišel do studia, podali jsme si ruce, potykali si, sedli ke stolu – a pustili se do sebe znovu. Tentokrát jsme měli času dost.
Probrali jsme, čím jsme jeden druhého tehdy tak vytočili. Poprvé tedy můžete slyšet verzi obou aktérů a bez prostředníků. A velmi otevřeně. Nezůstali jsme u starých křivd. Mluvili jsme o politice, policii, korupci, moci i zradě. O věcech, které jsme oba zažili z úplně jiných stran barikády.
Před více než deseti lety totiž naše pozice snad ani nemohly být protikladnější. A v jedné zásadní věci – v pohledu na policejní zásah na Úřadu vlády – jsme si své názory ponechali dodnes. Ani jeden jsme toho druhého nešetřili.
Uslyšíte ale také, jak se Róbert Šlachta dnes dívá na svoji práci u policie, co považuje za největší problém české politiky, jestli se podle něj kradlo víc v devadesátých letech, nebo dnes, a co bývalého elitního policistu na současných poměrech nejvíc štve.
A ano, místy používáme slovník dlaždičů. Místy je to ostré, místy překvapivě vtipné a občas jsme se dokonce dobře bavili. Protože mít úplně jiné názory ještě neznamená, že z člověka na druhé straně musíte dělat nepřítele.
Možná právě to je na našem druhém duelu nejzajímavější. Je tvrdší a otevřenější než ten první, ale tentokrát jsme si po krku neskočili. A v některých důležitých věcech – třeba pokud jde o právní stát a morálku v politice – jsme nakonec zjistili, že od sebe zase tak daleko nejsme. Kéž by tohle dokázali častěji i politici.
V jedné věci jsme se s Róbertem ale zásadně neshodli. Já si myslím, že bych byl dobrý premiér. Róbert si to nemyslí.
Ale to už ukáže čas.
