RNDr. Tomáš Pechar je muž, který stojí za mnoha povoleními pro těžbu nejen v Česku, ale i v zahraničí. Specializuje se na báňské projektování, geologické práce, ekologii těžby atd. Já také potřebuji písek, ale nechci tady pískovnu – to byla věta, kterou Tomášovi Pecharovi řekla starostka obce, na jejímž katastru se měla otvírat pískovna. „Někdy mám pocit, že i dospělí lidé příliš nevnímají realitu kolem nás. Chtějí stavět, ale nechtějí pískovnu, chtějí budovat obchvaty a železnice, ale blokují kamenolomy, chtějí čistou energii, ale odmítají těžbu lithia. To si snad myslí jen děti, že peníze se tisknou v bankomatu a maso se vyrábí v masně,“ říká geolog z firmy GET v novém díle podcastu Maxim Pavla Vondráčka.
„Máme tady dva extrémy. Ten první jsme zažili za minulého režimu, kdy se kvůli těžbě surovin bouraly obce a města a viděli jsme ten bezohledný přístup k ekologii. Dnes je zde ale druhý extrém: těžba je na indexu, povolovací proces je extrémně složitý, prodíráme se zbytnělou byrokracií, máme tu odpor obcí, obyvatel, demonstrace aktivistů a navíc těžba surovin, jak ukázala kauza lithium, je oblíbené politické téma,“ vysvětluje Tomáš Pechar důvody, proč se za posledních dvacet let neotevřela žádná nová pískovna nebo kamenolom.
„Česká společnost si hraje trochu na falešné ochránce přírody. Nepoužívají se racionální argumenty, mnoho z ložisek surovin se netěží s ohledem na ochranu přírody, ale ve výsledku těžba probíhá jinde, často v zemích třetího světa, kde se Evropa chová jako dravý kolonizátor,“ upozorňuje Tomáš Pechar na souvislosti, které mnoho ekologických aktivistů nechce slyšet. „Pohled na designové umyvadlo v nás vyvolá hezký pocit, pohled na kamenolom úzkost. To umyvadlo ale může mít v sobě 40 % surovin z toho kamenolomu,“ tvrdí geolog Pechar.
V podcastu Maxim Pavla Vondráčka se také dozvíte:
- Proč těžba surovin patří do moderní doby
- Co všechno se v Česku dá těžit, kde se bude těžit a kde naopak není vůle těžit
- Co patří státu a co majiteli pozemku, co je to výhradní a nevýhradní nerost a ložisko
- Jaká je budoucnost těžby
- Jak se mu pracovalo v Afghánistánu nebo na Jamajce
- A co bude společnost dělat, až se většina surovin vytěží, pokud je to ovšem vůbec reálné
