Když je někdo kuchař, snažíme se s ním rozmlouvat o jídle, s historikem o dějinách, s horolezcem o horách. Člověk je ale mnohovrstevnatá osobnost, která nechodí a ani neuvažuje rovně – přirozeně se myšlenkově i fyzicky rozbíhá a při tom hledí nejen před sebe, ale i nad sebe a vedle sebe. Bylo proto logické, že při rozhovoru s meteoroložkou Mgr. Alenou Zárybnickou jsme se k tématu počasí dostali až v druhé polovině více než hodinového podcastu.
Alena Zárybnická totiž stejně jako já miluje hory a cesty nahoru, především do kopců Jižního Tyrolska, a proto jsme se bavili nejen o přechodu ovcí přes alpské ledovce na letní pastviny, o chuti na Kaiserschmarrn, o fascinaci horou Ortler, o lyžování ve Schnalstalu, o tom jakou barvu pleti měl Ötzi – muž z ledovce a zda názvy jihotyrolských měst vyslovuje v německém originále, nebo v jejich italské podobě, protože Jižní Tyrolsko již od roku 1918 leží na území Itálie a nikoliv Rakouska. A také o tom, že je bytostná monarchistka, která nepovažuje rozpad Rakousko-Uherska za ideální řešení.
Přes Jižní Tyrolsko jsme se dostali ke zjištění, že laviny v údolí roztávají i několik let, proč se někdy vytváří dvě duhy a jindy jen jedna a odtud zase vedla zkratka k tomu, kdo se vydává na cestu do Santiaga de Compostela a proč balony nejen v Turecku vylétávají časně z rána a nikoliv v poledne.
Alena Zárybnická, kterou lidé znají především jako moderátorku Předpovědi počasí v České televizi se mimo jiné věnovala sportovnímu létání na větroních, a proto prohlížené fotografie ve videopodcastu komentuje i z pohledu pilota a ne jen meteoroložky.
V rozhovoru se také dozvíte, co je to kouřmo, proč na podzim bývá (ne vždy) daleká viditelnost, že mlha není nic jiného než mrak dotýkající se země, proč je česká aplikace Windy výborná, zda pranostiky mají reálný základ, co dokáže poznat z fotografie oblohy, kterou pravidelně fotím nad vesnicí Tři Sekery v Českém lese, případně kam se má správně umístit meteorologická stanice, jak vypadala práce meteorologa před rokem 1989 a zda se obává nástupu umělých moderátorů – avatarů na obrazovky televize.
„Je třeba být co nejvíce venku, opustit čtyři stěny a dívat se nejen před sebe, ale i nahoru a pozorovat to nádherné přírodní divadlo, které se odehrává v atmosféře,“ říká na závěr podcastu Alena Zárybnická.
