Audioverze
Nová kniha historika a poslance Pavla Žáčka s přiléhavým názvem „Ivani, táhněte domů, nikdo vás tu nemá rád“ mapuje na příkladech dokumentů z prostředí tajných služeb bezradnost i rozštěpenost Státní bezpečnosti v čase okupace po 21. srpnu 1968 a její následné „uzdravení“ pod blahosklonnou kuratelou vševědoucího KGB. V novém díle podcastu Maxim byla řeč nejen o jednotlivých lidských kreaturách v StB a KGB, ale třeba i o tom, jak je dnes ošidné vydávat historické publikace, které mají mít trvalou relevanci.
„Dnešní doba je náchylná k neustálému zpochybňování historických skutečností, o kterých donedávna nebyla diskuze,“ ozřejmuje v podcastu historik, zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů a poslanec Pavel Žáček, proč ve své nové knize opět zvolil formu komentovaných dokumentů.
Specialista na historii tajných služeb je v archivech vyhledal a citlivě seřadil tak, aby dávaly nezpochybnitelný obrázek o dění v československé tajné policii v „kritickém“ roce 1968 a následném konsolidačním období.
„Informační inflace prakticky znehodnocuje autorské historické práce, tvrzení podložená dobovými dokumenty se už ale zpochybňují mnohem hůř,“ dodává Žáček.
V podcastu přibližuje zajímavý fakt, že stejně jako celá společnost se i tajné složky během roku 1968 rozštěpily – na drtivou většinu podporující společenské reformy, a malé procento „skalních“ čekistů, kteří měli vedle té „domácí“ někdy i legitimaci KGB.
Vznikaly pak tragikomické situace, kdy se „slušní estébáci“ v televizi omlouvali, že nevěděli, koho mají poslouchat, zatímco ti uvědomělí už osnovali plány na jejich sesazení. Rozjížděli vlastní kariéry umožněné nastupujícím husákovským režimem, v němž ve znovu rozpoutaném třídním boji osvědčili nemilosrdnost srovnatelnou s estébáckými kolegy z 50. let.
Podívejte se na celý díl podcastu Maxim Pavla Vondráčka k (nejen) výročí 21. srpna 1968.
