Kritika nás nesmí vykolejit. V podcastu PRÁVNIČKY se sešly Markéta Vaňková, Lucie Ottinger a Daniela Břízová Ratajová

Touha po změně přivedla tři výjimečné ženy ze světa práva na pozice, kde dnes velmi viditelně působí. Markéta Vaňková jako primátorka města Brna usiluje o naplnění vizí, se kterými do politiky vstupovala. Lucie Ottingerová se hned v rámci dvou neziskových organizací snaží změnit pohled společnosti na otázky zastoupení žen či domácího násilí. A soudkyně Daniela Břízová Ratajová do české justice přináší pohled technologické nadšenkyně, která se snaží být i v soudní síni autentická.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková po ukončení studií práv kombinovala hned dvě kariéry. Pracovala v advokacii a současně se začala věnovat politice. „Původně jsem chtěla být notářkou, ale nenašla jsem uplatnění. Nakonec jsem ráda, že jsem zůstala v advokacii,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY. Poté, co Markéta Vaňková vstoupila do ODS, začala působit jako zastupitelka městské části Brno-střed. Před třemi lety se stala teprve druhou brněnskou primátorkou od roku 1784. „První primátorkou byla také právnička, Dagmar Lastovecká, dcera bývalého předsedy Ústavního soudu České republiky Zdeňka Kesslera. Občas se vídáme a přejímám od ní zkušenosti,“ říká Vaňková s tím, že svou funkci vnímá jen jako přechodný stav. Do advokacie se chce časem určitě vrátit.

„Spousta věcí, které jsem si v politice vytyčila, se mi daří. Ale jde to pomaleji, než jsem si představovala. Snažím se být jako primátorka vstřícná k lidem a byla bych ráda, kdyby si mě takto obyvatelé Brna pamatovali,“ popisuje Markéta Vaňková v podcastu PRÁVNIČKY. Snaží se proto být empatická, vyslechnout ostatní, najít společnou řeč a dávat lidi dohromady. Pokud je ve funkci kritizována, snaží se věci napravit. „Neoprávněná kritika mě mrzí, ale razím heslo, že nikdy se nemůžete zavděčit všem. Trápí mě to, jen pokud se to negativně dotýká mé rodiny, hlavně dětí,“ dodává Vaňková.

S kritikou se musí umět popasovat nejen politici, ale také zástupci neziskového sektoru. Lucie Ottinger, projektová manažerka FERRO Legal a spoluzakladatelka platformy Ženy v právu a iniciativy Bez trestu musí proto mít jistotu, že to, co chce prosadit, má podloženo argumenty. „Pokud se to nepodaří, jsem ochotna přijmout kritiku. Jsem orientovaná na dopad. Každé rozhodnutí vztahuji k tomu, jaký to bude mít dopad na finální situaci. To je pro mě velmi důležité,“ říká s tím, že práce v neziskovém sektoru ji baví a naplňuje. „Snažím se identifikovat v daný moment, jakou aktivitou můžu co nejvíce přispět. Je hodně způsobů, jak dělat různé věci, ale jsou horší a lepší způsoby. A mě jde o to najít nejlepší způsob,“ dodává.

Lucie Ottinger v podcastu PRÁVNIČKY přiznává, že její první ženský vzor byla filmová postava Ellen Ripley z filmu Vetřelec. „Nechovala se totiž typicky žensky. Pojmenovala jsem po ní i svého psa,“ říká. Vzor z televizní tvorby má také třetí z pozvaných dam, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Daniela Břízová Ratajová. Je jím Harvey Specter ze seriálu Kravaťáci. „Nebojí se, má odvahu a nenechá se ničím zastrašit,“ říká Břízová Ratajová s tím, že ve své práci by ráda změnila náhled na právo a na českou justici. Tak aby vydávala kreativní rozhodnutí. „Není pro mě nic lepšího než poděkování od obou stran za průběh jednání,“ dodává s tím, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nikdy se nemůžete zavděčit všem. Soudce musí vysvětlit pravdu všem zúčastněným tak, aby každý, kdo přijde na jednání, věděl, proč konkrétně rozhodl,“ říká.

Daniela Břízová Ratajová je velkým fanouškem technologií a chtěla by, aby byly v justici více zastoupeny. Ve své práci se snaží být příjemná, i když s někým nesouhlasí, a také autentická. „Dávám si pozor, aby mě nevykolejila kritika,“ popisuje s tím, že se vždy snaží na účastníky sporu napojit a vnímat je.

Zažily Markéta Vaňková, Lucie Ottinger a Daniela Břízová Ratajová neúspěch, který je pomohl formovat? A jak vypadaly profesní cesty, které je přivedly k dnešním úspěchům? Odpovídají v podcastu PRÁVNIČKY.

SDÍLET
sinfin.digital