V elitním justičním klubu je nás málo. V podcastu PRÁVNIČKY se sešly Mária Patakyová, Jana Laššáková a Andrea Moravčíková

Tři slovenské ústavní činitelky, veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová, ústavní soudkyně Jana Laššáková a místopředsedkyně Nejvyššího soudu Andrea Moravčíková přijaly pozvání do dvacátého dílu podcastu PRÁVNIČKY. Společně popisují, že je tamní justice v posledních letech opět spíše „pánským klubem“.

Mária Patakyová je univerzitní profesorka a čtvrtým rokem také slovenská veřejná ochránkyně práv. Expertka na obchodní, finanční a hospodářské právo se ve své ombudsmanské pozici podle svých slov cítí vyrovnaně. „Snažím se o holistický přístup. Vytvářím si obranný štít,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY a naráží tak na fakt, že musí mnohdy čelit výraznému tlaku politické reprezentace. Patřila například k hlasitým kritikům zásahů do lidských práv během pandemie onemocnění covid-19. „Dělám maximum, abych se v každém přezkoumávaném podnětu zaměřovala na vše podstatné. Pokud mám jistotu, že jsem nic neopomněla, přijmu i kritiku,“ dodává.

Ve své agendě a výkonu funkce je Mária Patakyová cílevědomá. „Pokud je ale cílevědomost o tom dosáhnout nějaké funkce, tak to cílevědomá nejsem,“ říká. To, že se jí podařilo dostat se mezi slovenské ústavní činitele, připisuje své autenticitě. Inspirací Márii Patakyové je její vlastní rodina. Stejně jako největším oponentem. „Jsem vychovaná tak, že co se začne, má se i dokončit. A tak i věci, s kterými jsem si nebyla na začátku jistá, jsem stejně dodělala,“ říká.

Čtyři roky ve funkci bude letos slavit také slovenská ústavní soudkyně Jana Laššáková. Bývalá sociálnědemokratická politička a poslankyně v podcastu PRÁVNIČKY říká, že její práce je vrchol právnické kariéry – právnický Olymp. „Na Ústavním soudu je práce jiná, člověk musí být občas zdrženlivý a musí si stanovit cíle a pravidla a těch se držet. Musí si umět vybrat, co je podstatné a co méně. Na prvním místě je spravedlnost. Tu je důležité poskytovat,“ říká. Osobním vkladem Jany Laššákové na Ústavním soudu podle jejích slov je, že se snaží využít všechny své zkušenosti z minulosti. „Vytvořila jsem si obranný štít a jsou věci, které si nepouštím k tělu,“ dodává s tím, že na takto exponované pozici jsou kritika a tlak přirozené. „Pokud má člověk vizi a cíl, nemohou ho odradit kritické hlasy,“ dodává Jana Laššáková.

Andrea Moravčíková, místopředsedkyně slovenského Nejvyššího soudu, je jediná žena na nejvyšších postech ve všeobecné justici. „Ženy nemají touhu po kariéře a soutěživost. Když vidí prostor, jak něco zlepšit, jejich cesta je přirozená,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY s tím, že autenticitu vnímá v ženském ochranářství. „Ženy chtějí něčeho dosáhnout, ne jako muži, kteří chtějí spíše někoho předběhnout,“ dodává. Sama chce svými rozhodnutími zejména někomu zlepšit život. Andrea Moravčíková nedávno oslavila rok ve funkci. „Velmi si svého jmenování vážím, protože jsem musela projít testem soudní rady, která má 18 členů,“ říká. Jejím osobním vkladem ve funkci pak je, že je oporou předsedovi Nejvyššího soudu, Jánu Šikutovi.

Kdo inspiruje Márii Patakyovou, Janu Laššákovou a Andreu Moravčíkovou? A jak to je s cílevědomostí na nejvyšších justičních postech? Odpovídají v podcastu PRÁVNIČKY.

sinfin.digital