Český důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, varuje vedoucí Komise pro spravedlivé důchody a zároveň rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Alarmující je podle Nerudové také skutečnost, že řada lidí nemá představu, jak vysoký dostanou důchod. A místo spoření se spoléhají na stát. Jak by měla vypadat důchodová reforma? Kolik by si měl člověk odkládat? A jak se bude posouvat věk odchodu do důchodu? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Češi v sobě mají z dob komunismu zakořeněnou víru v to, že stát se o ně postará. Nemají pocit, že by se o sebe měli nějakým způsobem starat i sami, říká vedoucí Komise pro spravedlivé důchody a zároveň rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Problémem důchodového systému je podle ní i jeho složitost. Mnoho Čechů tak vůbec netuší, s jakým důchodem a kdy mohou počítat. „Celá řada lidí ve věku mezi čtyřiceti a padesáti lety nemá absolutně žádnou představu o tom, kolik bude činit jejich důchodový nárok. A nemáte-li absolutně žádnou představu, tak samozřejmě nejste nucen ke spoření, protože nevíte, jakou budete mít životní úroveň v důchodu,“ vysvětluje Nerudová.
Starší lidé si přitom podle ní spoří více než mladá generace, z níž si na stáří odkládá peníze jen naprosté minimum osob. „Je potřeba mladé přesvědčit, že je to nutnost,“ míní Nerudová.
