Dokument klíčový pro další rozvoj prahy - takzvaný metropolitní plán - je po deseti letech příprav hotov a začne se představovat veřejnosti. Ještě letos pak politici rozhodnou, zda bude přijat, nebo Praha skončí bez jakékoli rozvojové koncepce. Avšak i pokud bude přijat, klíčový problém bránící rozvoji Prahy neodstraní.
“U nás je extrémně silná státní správa a komunální politici jsou státem zakleknutí. Což je poměrně nemoudrý stav. Státy okolo nás vnímají, že města jsou motory současné ekonomiky a nechávají jim mnohem větší svobodu. Stát se jich ptá, co pro vás můžeme udělat, abyste dobře fungovaly a plnily státní kasu. Díky fungujícím městům mohou státy kolem nás podporovat slabší regiony. U nás má stát pocit, že města musí neustále kontrolovat a řídit, protože jinak by nastal konec světa. Důsledkem rozhodování bez odpovědnosti a bez znalosti ze strany státní správy je, že všechno trvá neuvěřitelně dlouho. Když chcete opravit křížovatku, trvá to osm let, než postavíte školku, děti už jsou na vysoké,” říká ředitel Institutu a plánování Prahy Ondřej Boháč.
Stát navíc podle něj nepostupuje koordinovaně, ale každý ministerský úředník hájí jen svůj zájem bez ohledu na celek. Vyjednávání se státními úřady se podle něj podobá ragby. “Představte si, že jeden tým v ragby jsou třeba úředníci ministerstva životního prostředí a druhý tým jsou úředníci památkové péče. Vy do toho mlýnu hodíte tu ragbyovou šišku a pak již jen sledujete, co se s ní děje,” popisuje postavení měst Boháč v podcastu Welcome the Future.
- Proč má Tančící dům protancované boty?
- Proč není bydlení veřejný zájem, když ochrana půdního fondu i památková péče jsou?
- Proč mohou lidé na sdílených koloběžkách jezdit po chodníku?
- A čí je podle Ondřeje Boháče město?
Nejen o tom hovoří v podcastu Welcome the Future Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka
