Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza sovětského maršála Koněva: Ruské velvyslanectví odmítá jeho podíl na okupaci v roce 1968

Kauza sovětského maršála Koněva: Ruské velvyslanectví odmítá jeho podíl na okupaci v roce 1968

Ruské velvyslanectví v Praze dnes v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat.

Velvyslanectví v oficiální informaci adresované starostovi šestého pražského obvodu uvádí, že Koněv vzhledem k věku v roce 1968 už ve vedení sovětské armády nebyl. Archivní údaje jeho účast na přípravě invaze nepotvrzují.

Maršál Koněv "v dubnu roku 1963 vzhledem k věku řídící činnost v ozbrojených silách SSSR opustil a byl zařazen do Skupiny generálních inspektorů Ministerstva obrany SSSR," píše velvyslanectví s odvoláním na údaje ústředního archivu ruského ministerstva obrany. Jediné, co Koněva s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

Podle prohlášení šesté městské části z minulého týdne má být do konce června na Koněvův pomník umístěna deska, která vysvětlí jeho působení na konci druhé světové války, při povstání v roce 1956 v Maďarsku i při okupaci Československa v roce 1968.

„Za textem si stojím, protože jsme ho nechali ověřit mj. Vojenským historickým ústavem," reagoval na prohlášení ambasády starosta Prahy 6 Kolář „Toto nejnovější tvrzení ruského velvyslanectví odkazující na sovětské archivnictví pro mě má podobnou váhu jako tvrzení, že se archivy StB dochovaly do dnešního dne netknuté. Ani bych se nedivil, kdyby ze sovětských análů na požádání vypadl i onen známý článek vlevo dole," dodal.

Kolem Koněvovy sochy panuje kontroverze, v minulosti se objevila iniciativa žádající její odstranění. Pomník se dlouhodobě stává terčem vandalů, naposledy letos 8. května, kdy sochu někdo polil růžovou barvou.

Loni Moskva vyjádřila pobouření nad posprejováním podstavce sochy. "Jsme pobouřeni vandalským aktem proti pomníku maršála I.S. Koněva, který se stal 23. listopadu v Praze," uvedlo tehdy na webových stránkách ruské ministerstvo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1