Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přívalové deště mají v Praze oběť. Policisté našli ve Vltavě tělo, po druhém pohřešovaném pátrají

Přívalové deště mají v Praze oběť. Policisté našli ve Vltavě tělo, po druhém pohřešovaném pátrají

Pražští policisté našli ve Vltavě po prudkých deštích tělo mladé dívky. Zřejmě se jedná o jednoho z pohřešovaných příznivců geocachingu, po kterých pátrali. Další člověk ze skupiny je stále neznámo kde a dva skončili v nemocnici. Prudký přívalový déšť je zastihl v kanalizaci ústící do řeky.

Čtveřice mladých lidí hledala v tunelu Motolského potoka, který ústí do Vltavy na smíchovské straně řeky, takzvané kešky. Dva z nich stihli vyplavat a skončili v motolské nemocnici, po dalších dvou pátrali policisté i potápěči pražských hasičů. Jejich mluvčí Martin Kavka ČTK kolem 20:00 řekl, že oni tělo nenašli. "My jsme zásah ukončili, případ si převzali policisté," dodal.

Mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová ČTK řekla, že záchranáři vyjížděli k nálezu těla mladé ženy pod Jiráskovým mostem. "Na místo vyrážel i koroner. S největší pravděpodobností se jedná o utonutí a podle všeho souvisí s případem, kdy čtveřici mladých příznivců geocachingu spláchla v ústí Motolského potoka přívalová vlna," uvedla.

Po ohledání těla bude možné definitivně určit totožnost oběti, dodal policejní mluvčí Jan Rybanský. Policisté podle něj prověřují všechny okolnosti případu.

Vytopená Praha i další místa republiky

V Praze vyjížděli hasiči k více než 50 případům. Odčerpávali vodu ze zatopených tunelů, sklepů, garáží i historického Anežského kláštera, odstraňovali stromy, které spadly na silnice nebo auta. Přívaly deště a stromy na silnicích na několika místech zkomplikovaly automobilovou dopravu i MHD. Policisté museli na čas uzavřít Zlíchovský a část tunelu Blanka kvůli vodě, která do nich natekla. Průtrž mračen nad Letnou o hodinu posunula i začátek rozlučky fotbalisty Tomáše Rosického s kariérou, zápas sledoval vyprodaný stadion za silného deště.

Hodně práce přidělalo počasí i hasičům v Libereckém kraji, měli přes 30 výjezdů. Odčerpávali zejména vodu ze zaplavených míst a odstraňovali popadané stromy. Zasahovali i u jiskření drátů vysokého napětí či požáru trafostanice. Komplikace byly i v dopravě. Uzavřená musela být silnice 2887 u Bozkova a s opatrností byla průjezdná silnice 289 u Příkrého. V kraji nejvíce během hodiny napršelo v Roprachticích na Semilsku, a to přes 55 litrů na metr čtvereční.

Také hasiči na Šumpersku po bouřce čerpali vodu ze zatopených sklepů. Zřejmě kvůli silnému větru spadl u Bohdíkova strom do kolejiště, do kterého narazil osobní vlak. Nehoda se obešla bez zranění, cestující vozily autobusy.

Dopolední výstraha Českého hydrometeorologického ústavu na velmi silné bouřky platí pro celý Karlovarský a Ústecký kraj a pro okres Česká Lípa v Libereckém kraji do dnešních 23:00. V celé republice zůstává výstraha na silné bouřky do nedělních 22:00.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1