Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Česku se po patnácti letech narodila čtyřčata. Tři holky a kluk přišli na svět v Motole

V Česku se po patnácti letech narodila čtyřčata. Tři holky a kluk přišli na svět v Motole

V porodnici Fakultní nemocnice v Motole se před týdnem narodila čtyřčata, tři holčičky a chlapec. Jsou to dvaadvacátá čtyřčata narozená v zemi od roku 1950, poslední se narodila před 15 lety. Porod se podle lékařů obešel bez komplikací, maminka i všechny čtyři děti - Anežka, Monika, Klára a Ondřej jsou v pořádku, informovala dnes nemocnice na svém webu. V péči zdravotníků zůstanou čtyřčata pravděpodobně ještě několik týdnů.

„V pondělí 11. června se v naší nemocnici manželům Josefovi a Heleně narodila čtyřčata - Anežka (1400g), Monika (1530g), Klára (1450g) a Ondřej (1660g),“ oznámila motolská nemocnice.

Pro motolskou porodnici se rodiče čtyřčat rozhodli nejen proto, že se jim tam narodil už prvorozený syn Vojtěch a už tehdy oceňovali přístup lékařů a zdravotních sester. „Ale také proto, že pokud by došlo k nějakým nenadálým komplikacím, má motolská nemocnice tzv. vše pod jednou střechou a bylo by o naše děti určitě výborně postaráno,“ dodal otec Josef.

Na území republiky jde o dvaadvacátá čtyřčata od roku 1950. V roce 1974, který byl nejsilnějším ročníkem takzvaných Husákových dětí, byly takové porody čtyři. Do statistik se dostalo celkem 193.518 porodů. Po dvou čtyřčatech se narodilo v letech 1959, 1987 a 2001. Od roku 2013 má Česko také svá první paterčata.

Porodů dvojčat a vícerčat v ČR podle statistiků v posledních letech ubývá. Zatímco před deseti lety jich na tisícovku porodů připadaly dvě desítky, předloni jich bylo 15. Stále je to ale výrazně víc než před dvěma či třemi desetiletími.

Podle demografů za rostoucími čísly bylo rozšíření možností hormonální léčby a rozvoj center asistované reprodukce. Ve změně trendu z posledních let se pak odráží úprava legislativy. Od dubna 2012 zákon o zdravotních službách změnil financování umělého oplodnění. Zdravotní pojišťovny hradí až čtyři pokusy, pokud se při prvních dvou do těla ženy zavede jen jedno vajíčko. Dál se ale hradí i tři pokusy, když se zavádí embryí víc.

Rodiče dvojčat a vícerčat mají od letošního roku vyšší rodičovskou. Dříve dostávali stejně jako matka či otec jednoho dítěte, nyní mohou vyčerpat místo 220.000 korun celkem 330.000 korun. Rodiny s trojčaty nebo vícerčaty mají také nárok na výpomoc placenou obcí. Pomocnice ale nesmí pomáhat s dětmi, jen s úklidem a domácností.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1