Každé druhé znásilnění je v Česku potrestáno jen podmínkou. Změnit to chce projekt Bez trestu

Ročně je v Česku spácháno až dvanáct tisíc znásilnění. Justice si ale s tímto fenoménem neumí poradit a pachatelé odchází od soudu v polovině případů pouze s podmínkou. Právničky Lucie Hrdá, Kristýna Benešová a Lucie Ottinger proto založily spolu s dalšími dobrovolníky projekt Bez trestu, který bojuje proti zlehčování sexualizovaného a domácího násilí a chce pro pachatele férové tresty.

„Svou manželku probudil fackou do obličeje, klekl si na ni v oblasti přirození, strhl z ní kalhotky, zahodil je a křičel na ni. Začal ji pravou rukou škrtit tak silně, že nemohla dýchat a obávala se, že ji uškrtí, současně jí pravou rukou sáhl do přirození, přičemž se žena aktivně bránila a odkopla svýma nohama. Poté ji uchopil za vlasy a její temenní částí hlavy ji opakovaně udeřil o zeď ložnice. Pak ji nacpal částečně tělo do skuliny mezi postel a zeď, hlavou dolů, tlačil jí na záda, aby se nemohla hýbat. Poté, co vyndal prsty z jejího přirození, řekl jí, ať na něj zavolá policajty, nebo ji zabije a šel si pro kuchyňský nůž…“ Tak zní jeden z tisíců případů znásilnění a domácího násilí v Česku. Žena, kterou její manžel dlouhodobě bezdůvodně fyzicky a psychicky týral – například jí tloukl hlavou o vanu, přičemž se strachy pomočila, tekla jí z uší krev a musela vyhledat lékařskou pomoc – je jedna z pouhých pěti procent lidí, kteří znásilnění oznámí. Rozsudek pro jejího manžela? Dvouletá podmínka a pokuta 50 tisíc korun. A to je podle šesti zakladatelek projektu Bez trestu málo. 

„Znásilnění patří pro jeho oběti spolu s pokusem vraždy k nejvíce zraňujícím trestným činům. I přesto je u nás jedno ze dvou znásilnění potrestáno podmínkou,“ tvrdí iniciátorky projektu Bez trestu, právničky Lucie Hrdá, Kristýna Benešová a Lucie Ottinger a expertky na oblast lidských a sociálních práv, projektový management a marketing Livie Bencková, Klára Kadár a Pavlína Zvolánková. „Domácí a sexualizované násilí má devastující následky na životech obětí, které pak velkou část z nich provází po zbytek jejich života. Přesvědčení obětí sexualizovaného násilí o tom, že ani nemá smysl trestný čin nahlašovat, protože se pachatelům “nic nestane”, navíc určitě nepomáhá neveselým statistikám o počtu nahlášených znásilnění,“ dodávají. 

Podle dat portálu Jak trestáme odchází tři čtvrtiny pachatelů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí od soudu s podmíněným trestem. Problémem je podle iniciativy zlehčující a přezíravý přístup některých orgánů činných v trestním řízení. Policisté, soudci, státní zástupci, ale i třeba advokáti a soudní znalci či sociální pracovníci podle iniciátorek projektu mnohdy nerozumí mechanismům domácího násilí a procesům viktimizace. Nechápou, co se děje s oběťmi, ani závažnost zásahu do jejich tělesné i duševní integrity. „Zlehčování situace oběti či následků trestného činu se pak mimo jiné odráží i v ukládaném trestu a přiznanému odškodnění pro oběť,“ říkají. 

Bez trestu se proto snaží změnit rozhodovací praxi soudů v oblasti sexuálního a domácího násilí. Projekt se zaměří na tři hlavní oblasti. První z nich je veřejná databáze trestních rozsudků, druhou pak práce s konkrétními rozsudky. „Na konkrétních příkladech budeme ukazovat, že podmíněný trest je pro pachatele sexualizovaného a domácího násilí často extrémně nepřiměřený. Budeme se věnovat i tomu, že předsudky o obětech, pachatelích a sexualizovaných trestných činech se obecně objevují i v rozhodování soudů, a mohou mít tedy vliv na neadekvátní trestání v této oblasti,“ avizuje jedna z iniciátorek projektu, advokátka Lucie Hrdá. Sama anonymizovaně zveřejnila některé z případů, které zastupovala. Mezi rozsudky se tak objevuje například tříletá podmínka za čtyři roky trvající domácí násilí s prodáváním manželky k prostituci nebo tříletá podmínka za půlroční zneužívání dítěte se znásilněním.

Poslední oblastí, na kterou se Bez trestu zaměří, je vzdělávání soudců a státních zástupců. To vše s pomocí větší medializace problematiky. První pro veřejnost viditelnou akcí iniciativy Bez trestu proto bude Pochod proti sexualizovanému a domácímu násilí, který odstartuje 4. června v 17:30 hodin na Palackého náměstí v Praze. „Vybrali jsme datum 4. června zcela záměrně, kdy si připomínáme Mezinárodní den dětí, které se staly obětí agrese,“ zve na akci jedna z organizátorek Lucie Ottingerová.

sinfin.digital