V 90. letech patrně nejvýraznější a nejpřísnější státní zástupce Miroslav Antl, zvaný tehdy český Catani, je už 12 let senátorem. Deset let pak působí v čele senátního ústavně-právního výboru. Svůj mandát v letošních volbách obhajuje, nekandiduje už ale za ČSSD, s jehož předsedou Janem Hamáčkem i krajským vedením se ve zlém rozešel, nýbrž za vlastní hnutí Za občany. „Mám v sobě srdce státního zástupce, byl jsem jím 22 let. Někteří mi vyčítají, že se na všechno pořád dívám jako prokurátor,“ říká Antl v rozhovoru pro INFO.CZ, když se ho ptám na současnou kondici státního zastupitelství, ale tohle hodnocení platí i obecněji pro řadu jeho nesmlouvavých odpovědí. Třeba: „Vadí mi porušování pravidel legislativního procesu a obcházení připomínkových míst, i Legislativní rady vlády. Vadí mi, když například ministr podstrčí poslancům svůj návrh, čímž zcela obchází začátek legislativního procesu.“
Jak sám sebe jako senátora vnímáte?
Všichni se divili, proč jsem jako bývalý přísný státní zástupce šel do Senátu a tedy do politiky. Já tvrdím, že jsem nešel úplně do politiky, ale pouze do Senátu. Když jsem do něj před 12 lety nastoupil, právě probíhala rekodifikace trestního zákoníku a já jsem „trestňák“, vyhovovalo mi, že tam mohu přičinit určité poznámky. Podařilo se mi prosadit zpřísnění trestních sazeb za násilnou a mravnostní trestnou činnost a organizovaný drogový zločin. Předsedou ústavně-právního výboru jsem už 10 let a baví mě to. Řídím schůze věcně, apoliticky, mluví ti, kteří jsou připravení, stává se, že vezmu slovo třeba i předkladatelům, kteří nejsou schopni reagovat. Těžiště práce senátora dávám právě do výboru a do regionů.
A nadto, Senátu chybí právníci. Sice se o něm mluví jako o ústavní pojistce a strážci ústavnosti, legislativního procesu a opraváři zákonů, ale jsme tu pravidelně jen tři až čtyři právníci s právní praxí. Jsme ve výrazné menšině, prakticky čtyřprocentní. Od zahraničních návštěv přitom slýchám, že u nich jde o 20 procent. Senát se u nás skládá spíše z lidí z komunální politiky, učitelů a lékařů. Senátorem by hlavně měl být člověk z praxe. V posledním, dvouletém období, však v Senátu začíná vítězit politika, a to i nad relevantní právní argumentaci a posudky expertů.
