Špičky justice se ohrazují proti návrhu Maláčové na snižování platů

Česká justice

Eva Paseková

Ministerstvo práce navrhuje výrazně snížit platy ústavních činitelů a soudců. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo. Zatímco tým ministryně Jany Maláčové tvrdí, že návrh na snížení platů v justici je v souladu s ústavním pořádkem, špičky tuzemského soudnictví s takovým tvrzením vyslovily v anketě webu Česká justice zásadní nesouhlas. Zazněly dokonce hlasy, že by takový krok uvrhl české soudnictví desítky let zpět.

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu

Platy soudců jsou zákonem upraveny tak, že se díky pevně stanoveným koeficientům odvíjejí od průměrných platů v nepodnikatelské sféře. Automaticky tak reagují už dnes na ekonomickou situaci ve státě. V dobrém, i zlém. Takže i bez jakéhokoli zásahu zvenčí, pokud v České republice v důsledku koronavirové krize poklesnou platy, adekvátně, a ve spravedlivém poměru, se v reakci na to sníží i platy soudcům anebo státním zástupcům. Každým dalším zásahem do tohoto vyváženého systému by byli soudci takto postihováni dvakrát.

Paní ministryně Jana Maláčová pravděpodobně není seznámena s tím, jaká geneze a široká odborná diskuse současnému nastavení platů soudců v minulých letech předcházela, kolikrát byla tato otázka řešena i Ústavním soudem. Propracovaná judikatura Ústavního soudu tuto otázku považuje, naštěstí, už za zcela uzavřenou. Např. už v nálezu ze dne 14. 7. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 34/04 plénum Ústavního soudu konstatovalo, že „Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy.

Jestliže vláda na jedné straně slibuje nárůst platů např. pedagogům, pak evidentně nelze finanční situaci státu označovat za tíživou. K tomu je dobré upozornit i na nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 13/08, ve kterém konstatoval, že „Krok zákonodárce, jímž (by) došlo … byť i jen k částečnému odnětí již dosažené úrovně materiálního zabezpečení (soudců), stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců a nikoli současné příjmy jiných služebníků“ státu“.

Závěrem, s ohledem na to, jak někteří politici bohužel stále vnímají činnost soudů a soudců, musím připomenout i usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 13/10: „Příliš dlouho zde trval systém vlády jedné strany, kdy i justice této straně patřila. Tento způsob vnímání justice přežívá v některých hlavách dodnes. Stále přežívá pojetí soudce nikoli jako reprezentanta soudní moci, ale jako státního úředníka, loajálního vůči státu, na státu závislého a státem placeného tak, jak velí momentální rozmar vládnoucí skupiny.“

Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze

Způsob zaměření restrikcí jen na soudy a legislativu (aniž by stejně postihoval státní úředníky) i rozsah (odebrání jedné třetiny platu), který je ministryní práce a sociálních věcí přinášen, je ve světle judikatury Ústavního soudu v příkrém rozporu s demokratickou zásadou dělby moci.

Krom toho je nerozumný a vrhl by české soudnictví o 30 let zpět. Do doby personální krize, kdy od soudů odcházeli odborníci do soukromé sféry a pro mladé právníky nebyla soudcovská profese pro nízké příjmy přitažlivá. Některé regiony se z tohoto stavu soudnictví zcela nezotavily dodnes a délka řízení je tam stále nepřiměřená.

V souvislosti se zpřísněním podmínek pro výběr nových soudců, o kterých bude již v září jednat Sněmovna, by to mohl být polibek smrti pro fungování českých soudů. Kdo z mladých právníků, nebo renomovaných advokátů si vybere jako cíl své kariéry odpovědnou a náročnou práci, kde bude jeho příjmem čtyřnásobek minimální mzdy?

Proto s variantou radikálního snížení platů soudců a zákonodárců v rozsahu předkládaném paní ministryní práce zásadně nesouhlasím.

sinfin.digital