KOMENTÁŘ VÁCLAVA VLKA | Přichází takové ošklivé období roku, kdy není sluníčko, ale zato je dostatek deprese, ale ještě tady není předjarní únava. Naše mysl je navíc oblažována razantním volebním duelem. Tedy samé zatěžující a k hlubokým myšlenkám svádějící podněty. V předchozích dvou glosářích jsem se věnoval závažnějším tématům. Dnes se pokusím býti svižný a komentovat aktuální dění na právním poli v zásadě bez náznaku hlubší myšlenky.
Senát se usmířil s panem prezidentem a doplnil Ústavní soud o Jana Svatoně. Nejzajímavějším zjištěním je jeho věk a jeho profesní kariéra. Minule jsem tady poukazoval na rázného vojáka v čele Nejvyššího soudu, který jednoznačně prohlásil, že základem požadavku na soudce je schopnost psát rozhodnutí, psát je rychle a být i jinak fit. Nový ústavní soudce by tedy nemohl být rozhodně soudcem Nejvyššího soudu.
