KOMENTÁŘ JIŘÍHO MATZNERA | Před koncem minulého roku jsme vydali první ze série článků, věnujících se připravované novele zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „autorský zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kterou se do českého právního řádu transponují evropské směrnice týkající se autorských a souvisejících práv na jednotném digitálním trhu (dále jen „novela“). V tomto článku bychom se zaměřili na novinky v právní úpravě týkající se stanovení cen kolektivními správci, které novela do autorského zákona zavádí.
Podmínky stanovování sazebníků odměn kolektivními správci dle nynější úpravy
Na úvod je vhodné připomenout, že „sazebník“ odměn představuje soukromou listinu kolektivního správce, jejímž účelem je zejména nastavení „mantinelů“ k předsmluvním jednáním o následném smluvním závazku – zejména licenční povahy. Změnu sazebníku může kolektivní správce učinit jen jednou za rok, a to vždy s účinností k počátku kalendářního roku, přičemž nesplňování zákonných podmínek a požadavků na obsah sazebníku odměn kolektivního správce může představovat porušení řádného plnění povinností kolektivního správce při výkonu kolektivní správy na základě uděleného oprávnění.
Jednou z podmínek, kterými autorský zákon dnes omezuje autonomii vůle kolektivního správce při stanovování sazebníků odměn, je povinnost projednat zamýšlené změny s uživateli předmětů ochrany (jako např. se sdruženími uživatelů předmětů ochrany, Českou televizí nebo Českým rozhlasem, Národní knihovnou České republiky atp.). Tuto povinnost však má podle nynějšího znění autorského zákona kolektivní správce pouze za podmínky, že daná osoba uplatní u kolektivního správce v zákonem stanovené lhůtě písemné námitky proti navržené změně obsahu sazebníku. V takovém případě je kolektivní správce povinen s osobou uplatnivší námitky (tzv. nesouhlasící osobou) do 2 měsíců důvody podaných námitek projednat. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku ani po projednání důvodů námitek mezi kolektivním správcem a nesouhlasící osobou, je nesouhlasící osoba nebo kolektivní správce oprávněn podat návrh na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny k soudu.
Vedle povinnosti kolektivního správce projednat eventuální změny sazebníku s uživateli předmětů ochrany, má kolektivní správce současně také povinnost ke změně získat předchozí veřejnoprávní souhlas od Ministerstva kultury za předpokladu, že hodlá zvýšit sazbu odměny o více než míru inflace. Účastníkem takovéhoto správního řízení je kromě kolektivního správce každá osoba, jež řádně uplatnila u kolektivního správce námitky. Ministerstvo kultury pak svůj souhlas kolektivnímu správci neposkytne v případě, že zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií, nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.
