PES se stane pejskem a s kočičkou začne přihazovat další dobroty. Pak už zbývá jen tu šlichtu vyhodit
KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Přečet jsem si v uplynulých dnech desítky, možná stovky článků, jejichž ústředním pojmem je PES. Název systému je marketingově promyšlený, tomu lze sotva něco vytknout: asi ho nestvořili epidemiologové, i když se už i mezi nimi za těch pár měsíců objevila řada marketingových expertů. Záměr systému je nepochybně správný. Jenže jsme v Česku – a s nějakým systémem si na nás nepřijdou (pod tím nevysloveným „oni“ míním nejen vládu, ale kohokoliv, kdo se pokusí něco systémově řešit).
Po celé dějiny rozvíjíme unikátní model pasivní rezistence. Oni to vědí, jen každou chvíli vybuchnou v nějakém svatém nadšenci saze a horlivě se pustí do nápravy. Nadšení ovšem není kvalifikace a horlivost je v drtivé většině případů toliko dosud nepostižená blbost. Výkon odpovídá příkonu. Čím je příkon nadšenecky nekvalifikovaně horlivější, tím je výkon blbější. To je zákonitost přímé úměry.
Vůbec nejsem z těch, kteří by se domnívali, že právo je samospásné. Přesto – anebo právě proto – volám: přizvěte právníky! Tenhle malér totiž nevyřeší nějaký slogan.
