PES se stane pejskem a s kočičkou začne přihazovat další dobroty. Pak už zbývá jen tu šlichtu vyhodit
Po celé dějiny rozvíjíme unikátní model pasivní rezistence. Oni to vědí, jen každou chvíli vybuchnou v nějakém svatém nadšenci saze a horlivě se pustí do nápravy. Nadšení ovšem není kvalifikace a horlivost je v drtivé většině případů toliko dosud nepostižená blbost. Výkon odpovídá příkonu. Čím je příkon nadšenecky nekvalifikovaně horlivější, tím je výkon blbější. To je zákonitost přímé úměry.
Vůbec nejsem z těch, kteří by se domnívali, že právo je samospásné. Přesto – anebo právě proto – volám: přizvěte právníky! Tenhle malér totiž nevyřeší nějaký slogan.
Jsou dva druhy řešení: medicínské a právní. Medicínské řešení je na první pohled důležitější, neboť se týká podstaty věci. Dokud nebude existovat účinná vakcína a neproběhne plošné očkování, chorobu známou jako covid-19 zkrátka neumíme léčit, nebo jen velmi omezeně. Musíme se tedy spoléhat na odborně podložené metody ochrany a prevence. To vše nechť je svěřeno výzkumníkům, lékařům, biologům, epidemiologům. Jejich týmy ať navrhnou a zdůvodní. Politici pak jsou povinni rozhodnout, protože ochranné, preventivní, diagnostické i terapeutické kroky v epidemii (natož pandemii) mají dopady ekonomické, sociální a mnohé další. Právní řešení je především řešením forem a procedur. Vynecháme-li je, jako že je vynecháváme, zbude ze sebelepšího věcného postupu paskvil.
Jedna z nejtristnějších floskulí, které v poslední době slýcháme od politiků tak často, zní: „Nechte nás to udělat, a teprve potom, až pandemie skončí, vyvoďme právní odpovědnost.“ Bývá to řečeno jakýmsi hrdinským a zároveň trpitelským tónem, jako by nevyřčená část sdělení měla znít: „Jsme rozdrásáni trnovými korunami na našich (pozn. aut.: tj. jejich) pomazaných hlavách, znaveni nekonečnými schůzemi a takřka ubiti poctivou usilovnou snahou vyřešit pohromu lidstva, a přesto statečně neseme váš (pozn. aut.: tj. náš) kříž. Pak nás klidně suďte! Jestli jsme udělali nějaké právní chyby, není důležité, nezajímá nás to, neboť my jsme učinili vše, co bylo v našich (pozn. aut.: tj. jejich) silách, a chybovat je ostatně lidské!“
Ale holenkové, na tohle se vám můžeme vykašlat! Cesta k výsledku je u právního řešení stejná jako u medicínského. Tedy můžeme zopakovat: to, co musí být u medicínského řešení svěřeno výzkumníkům, lékařům, biologům, epidemiologům, náleží u řešení právního legislativcům, právním teoretikům a praktikům. A znovu zopakovat: Jejich týmy ať navrhnou a zdůvodní a politici pak jsou povinni rozhodnout, neboť dopady právních kroků jsou mimořádně závažné!
Nechci se zbytečně omlouvat za zjednodušení, protože princip prostě jednoduchý je: dokud se budou medicínští odborníci vyčerpávat psaním práva, bude výsledek vždy zhruba stejně kvalitní, jako kdyby se – nedej bože – právní odborníci pustili do léčení.
PES není zatraceníhodný pamflet. Ale aby se stal nejlepším přítelem člověka, nesmí být pouhou karikaturou. Nesmí se tvářit jako právo, když je jen paraprávem. Má-li být právem, musí dostat regulérní právní formu. Jistěže by ta řada zjevných hloupostí (lidé chodí v neděli pro knedlíky v prášku k benzínovým pumpám, nakupují boty v hypermarketech, zatímco z prodejen bot jsou výdejny kávových kapslí a vánočních hraček, stojí v dlouhé frontě před samoobsluhou kvůli plošné patnáctimetrové distanci, aby vzápětí vlezli do plné tramvaje, atd.) dobrou legislativní procedurou neprolezla.
Není-li ovšem PES jako soubor právních pravidel míněn, což je také dobře možné, nikdo se nemůže divit, když jej společnost bude vnímat zhruba jako návod na polévkové konzervě: Otevřete, vylijte do hrnce a pár minut míchejte, dokud se z toho nezačne kouřit. Řečeno v duchu kultury tohoto národa: PES se stane pejskem, tlapku v tlapce s kočičkou začne do kastrolu přihazovat další a další dobroty – a pak už zbývá jen tu šlichtu vyhodit. Však on zase přijde někdo s něčím jiným. A jednou – snad – někdo zjistí, že jinak než formou práva tohle zkrátka vyřešit nejde.
JUDr. Karel Havlíček se zabývá filozofií práva a právnickým nakladatelstvím. Je zakladatelem Stálé konference českého práva.
