PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Když jsou Velikonoce, patří se jistě připomenout některé události křesťanské. Není tak důležité, kde začíná a končí realita a kde se košatí symbol, neboť Bible, stejně jako všechny mohutné náboženské texty, není žádná sbírka tvrdých statistických dat ani produkt ultraliberální investigativní žurnalistiky, nýbrž zkrátka velký příběh lidstva.
Duchovně velké příběhy zpravidla obsahují spíše poznání a poučení než nějaké zprávy a fake news zrozené z pěny dní. Novozákonní biblické texty připomínají mj. Ježíšův zákrok, když před shromážděním zástupů zůstaly v hmotných rezervách toliko dvě ryby a pět chlebů. Syn Boží dokázal z tohoto mála pořídit catering pro pět tisíc mužů a tisíce žen a dětí, všechny uspokojil dosyta a ještě zbylo na naplnění dvanácti košů do zásoby. Ježíšova popularita po tomto zázraku stoupla, ale, jak podotýká Jan (6:15), „když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.“
Každý nechť si to vyhodnotí podle svého. Novodobou podobu tento příběh získává optikou těchto dnů. Vláda ordinuje strategický plán pro řešení migrační krize. Jako právník bych se měl podivit, že o legislativním řešení zatím padá jen minimum informací, ale když tuhle díru na trhu setrvale kritizuji, proč bych se měl právnicky podivovat právě teď. Možná tím právní stát dostane poněkud na kožich, ale ekonomika je přece důležitější, říká se vždy v takových chvílích (aby se po změně politických garnitur složitě hledala právní odpovědnost) – a říká se to přesto, že v jiných situacích je důraz na ekonomické aspekty ideologicky vnímán velmi negativně.
