Babiš může lhát, jak chce. A policisté si myslí, že pouta se používají na kohokoliv a vždy, glosuje Václav Vlk

GLOSA VÁCLAVA VLKA | Velikonoční pondělí, náš český barbarský svátek, bez alkoholu, maskulinní zábavy a s vlastní rodinou! Trpím jak zvíře… Jak se letos moc nepomlázkovalo, tak utichlo na sítích i tradiční vyčítání, jak „ty mužský bijí ty chudáky ženy“. K tomuto tématu, vedle řady důvodů, proč velikonoční zvyky podporovat a rozvíjet a nechat volně bujet, přidám ještě jeden pozitivní postřeh.

Dříve se prý vyplácení střídalo, jeden den ženy, druhý muži. Myslím, že dnešní dívky a dámy se prostě jednou dostanou k tomu, že už od mala chodí s kluky taky vyplácet. A tak se nám vrátí i tahle tradice. Nebo se obnoví? Jde o takový doklad, že žádné pravidlo netrvá věčně. Tak je to i s právním řádem, včetně nedotknutelných a samozřejmých pravidel. 

Nicméně jsou věci, které jsou takříkajíc nadnárodní. Třeba pravidlo, že když dáš komukoliv nějakou moc, začne ji využívat a myslet si, že je bezbřehá. V Bulletinu advokacie, to je takový odborný plátek pro advokáty, vychází mimo jiné recenze právních publikací. I vyšla tam recenze na knihu vykládající Zákon o Policii České republiky. Zdůrazňuji „České republiky“. Čtěte se mnou: Pokud jde o konkrétní připomínky rázu věcného, jedná se v zásadě o několik jednotlivostí, jako např. nikoliv zcela přesná formulace, že Ministerstvo vnitra „řídí“ ÚZSI (s. 6), nebo tvrzení, že zákonná podmínka pro použití pout podle § 54 je „reálně splněna vždy“ (s. 119), s čímž lze obtížně souhlasit (je totiž otázkou, proč by zákon takovou podmínku vůbec stanovil). Diskusi by mohl vyvolat také kupř. názor, že požadavek na provádění prohlídky osoby osobou stejného pohlaví je „nadbytečný.“ (§ 111, s. 260). 

Netřeba glosovat, napíšu to přímo: Autoři této knihy jsou všichni policisté, co učí policisty a mají takové odborné názory. Tato kniha bude koupena do státního eráru a bude na každé policejní služebně. Takže policisté demokratického státu budou vědět, že pouta se používají na kohokoliv vždy. Pane policejní prezidente, gratuluji k takovým podřízeným. V demokratické státě by u sboru neměli co dělat. U náš můžeme být rádi, že obsahem knihy není doporučení preventivně majznout každého podezřelého obuškem po zádech.

Ostatně aktuální dění nám vytyčuje směr i pokud jde o elementární slušnost. Třeba případ, kdy premiér Babiš v červenci 2018 během schůze Poslanecké sněmovny mimo jiné o Miroslavu Kalouskovi řekl větu, že „rozkrádal Ministerstvo obrany a zabil lidi cez padáky“. Premiéra se zastala soudkyně s tím, že podle ní netvrdil, že Kalousek vraždil. Pan premiér má imunitu na projevy ve sněmovně, ale proč může beztrestně urážet a lhát? Zajímavé je, že jde zde o spor dvou dam v soudních talárech. Stejný veletoč na výroky premiéra už zde máme v minulosti v případě jeho výroku „o zaplacených demonstrantech“. Přiznám se, že na písemné odůvodnění se těším. Veřejně je totiž známo (a i natočeno co se říkalo). Jako vzor gentlemanského chování to nevypadá. Tak uvidíme, jaký názor na kinderstube naše soudy mají tentokrát.

Výjezdní doložka, to bylo lejstro. V pandemii jsme zavedli zdravotní vjezdní doložku (tedy opatření, které žádalo negativní test na covid před návratem do Česka). Konečně o ní rozhodl soud. Jak je zvykem, pozdě, a ministerstvo národního zdraví už vydumalo, že splní příkaz soudu tím, že udělá jen takovou malou omezenou vjezdní doložku – tak jen tak trošku na některé státy. Že zakazuje stát vycestovat si řada našich spoluobčanů vysvětlila v minulosti tak, že se raději nevrátila. Tak že bychom tuto milou praxi obnovili?

Řečnická otázka: opravdu jsou základní lidská práva občanů této země tištěná na tak jemném papíře, který se hodí zejména k použití v oblasti hygieny státních úředníků a úřadů? 

Odpovědi můžete při čekání na předpovězenou sněhovou nadílku promýšlet celý týden.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital