GLOSA VÁCLAVA VLKA | Po prázdninách se hlásím do služby. Počasí nám opět dokázalo, jak jsme malí a že se můžeme a musíme radovat z každé drobnosti. Prostě i na konci srpna umí být hezký konec října a po návratu do škol a do práce lze smutně koukat z okna na krásné letní dny.
Srpen byl bouřlivý. Nejlepší zprávy v justičním dění šly tak rychle, že jejich překonávání bylo i pro mě překvapením. Hned na prvním místě musím jmenovat aktivity Unie státních zástupců. Rozumím a chápu, že část státních zástupců cítí povinnost se organizovat, a to rozhodně podporuji. Dokonce i chápu, že se organizují a profilují jako výrazně vyhraněná skupina mající tendenci k upřednostňování represivní a mocenské složky této justiční součásti.
Ovšem v rámci boje za „lepší příště“ se zdá, že Unie postoupila do období, kdy někdo dostal úžeh. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak by mohlo celkem rozumné, vysokoškolsky vzdělané, erudované a obecně inteligentní lidi napadnout nechat si na zakázku vytvořit analýzu jednoho média na mediálním trhu a začít se s ním dohadovat. Analýza podle Unie potvrdila, že web Česká justice o státních zástupcích píše zaujatě a manipulativně.
Odhlédnu-li od faktu, že tady máme jisté rozdělení funkcí ve státě, tak nápad pouštět se do kritiky soukromého média, které říká, co se mi nelíbí, pak nejenže vede k hladkému „smáznutí“ neprofesionální kritiky profesionálními novináři, ale k přesvědčení, že některé nápady, které mají reprezentanti této nátlakové skupiny, už začínají být signálem o naprostém nepochopení demokratického rozdělení funkcí a zejména moci ve státě. Však oni se s tím ale poperou. Jinak jim to častokrát ukazují české soudy (a pokusy kolegy Adama Borguly) odstíhat různé méně sympatické či nesympatické kolegy a občany. Nechci to ale nijak rozpitvávat. Popsané je o tom dost ve veřejném prostoru, a opravdu to není to hlavní, co se odehrálo v posledním období.
