Šéf Nejvyššího soudu Angyalossy musí rychle ukázat, že nebude Zemanovým bílým koněm

Jan Januš

20. 05. 2020 • 16:07

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Prezident Miloš Zeman právě jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu jeho dosavadního soudce Petra Angyalossyho. Ten tak nastupuje na místo uvolněné před třemi měsíci odchodem Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Trestní soudce Angyalossy může být dobrým předsedou Nejvyššího soudu, není ale jasné, proč jím má být právě on a proč dostal přednost před místopředsedou Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem, kterého u prezidenta prosazovala jak ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), tak dřívější šéf instituce Pavel Šámal, či místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou, který toto těleso v posledních měsících vedl. Angyalossy, má-li obstát, musí vsadit na co největší otevřenost a podrobně vysvětlovat své záměry a příští kroky. Zkrátka musí co nejrychleji ukázat, že nebude Zemanovým bílým koněm.

Prezident Miloš Zeman si dal s výběrem nového předsedy Nejvyššího soudu načas. Z jakých jmen vybíral a podle jakého klíče volil, veřejnost po celou dobu nevěděla, jméno nového šéfa se tak dozvěděla až dnes odpoledne při jeho jmenování. „Vybíral jsem mezi čtyřmi kandidáty. S každým z nich jsem se osobně sešel, u každého z nich jsem si prostudoval jeho životopis a rozhodl jsem se, jak jsem se rozhodl,“ uvedl pouze při jmenování Zeman. To je dost málo.

O to více se dříve spekulovalo – jasnými kandidáty nejprve byli zmínění soudci Fremr a Fiala, Česká justice k nim následně přidala ještě jméno místopředsedy Ústavního soudu Jaroslava Fenyka a později právě Angyalossyho. Lidové noviny psaly v poslední době o soudcích Nejvyššího soudu Jiřím Pácalovi a Františku Púrym. Na INFO.CZ jsme už v březnu informovali o tom, že se v kuloárech objevují rovněž jména poměrně neznámých právníků a také „o jednom z nevýrazných soudců Nejvyššího soudu, jehož jméno by patrně nic moc neřeklo ani většině právníků“.

Tuto charakteristiku naplňuje rovněž dnes jmenovaný Angyalossy. „To jméno je pro mě naprosto neznámé“, řekla o něm Marie Benešová MF Dnes. Když to spojíme s několika měsíčním mlčením Miloše Zemana a absencí hlubšího zdůvodnění, proč si z palety na první pohled vhodnějších kandidátů vybral právě Angyalossyho, není nový šéf Nejvyššího soudu z hlediska možného veřejného vnímání v právě nejlepším postavení.

„Tiché projednávání otázek soudnictví má svůj hluboký smysl, protože zabraňuje šíření moru kádrování a mediálním útokům na jednotlivé kandidáty,“ vysvětlil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v Lidových novinách. Nejen v případě takto exponovaných soudců je to ale přesně naopak. Veřejnost musí vědět, kdo „ji“ soudí.

Nejvíce informací o Angyalossym patrně zjistíme z rozhovoru, který v roce 2017 poskytl elektronickému časopisu Nejvyššího soudu Aequitas. V něm mluví rovněž o své dřívější profesní zkušenosti mluvčího Vrchního soudu v Olomouci a o svém přístupu k justiční otevřenosti i o nutném zjednodušení při vysvětlování složitých právních otázek. Stejně jako o tom, že relaxuje „bezpečnou“ jízdou na motorce. To jsou dobré zprávy, nový předseda Nejvyššího soudu není přehnaně konzervativní a evidentně nežije v teoretické bublině. Víme toho ale zároveň hodně málo.

Angyalossy bude šéfem Nejvyššího soudu příštích 10 let. Do konce roku bude spolupracovat s místopředsedou Romanem Fialou, tomu ale následně končí mandát a na jeho místo nastoupí někdo jiný. I jeho vybere Miloš Zeman. Věřme, že jakékoliv nejasnosti, spojené nyní s Angyalossym, budou v tu dobu už dávnou minulostí.

SDÍLET